EKOLOGI - základní text

neprojeví 

(na rozdíl od evolučních adaptací populací) ve změnách jeho genotypu. Jedinec má 

určitý soubor genů, který se nějak zásadně během jeho života nemění. Způsoby reakcí jedinců 

na  faktory  prostředí  však  mohou  být  geneticky  řízeny  a  tudíž  mohou  podléhat  přírodnímu 

výběru.  Všechny  vlastnosti  a  reakce  jedinců  na  změny  prostředí  se nazývají 

reakční  norma 

(reaction  norm).  Příkladem  mohou  být  odpovědi  termoregulačních  mechanizmů  na  změny 

vnější teploty nebo šířka koruny stromu  v závislosti na prostoru, který má k dispozici pro růst. 

Obecná odpověď všech fenotypů populace na faktory prostředí 

(tedy množina reakčních  norem  všech jejích členů) se nazývá 
fenotypová plasticita populace (phenotypic plasticity).  

Některé  reakční  normy  jsou  jednoduchými  důsledky 

vlivu fyzikálních  zákonů  na  životní procesy. Tak např. zvýšení 

tělesné  teploty zrychluje životní procesy. Proto nás 

nepřekvapuje, že u housenek motýlů je rychlost růstu a vývinu 

tím větší, čím je vyšší teplota. Různé populace stejného druhu 
(zejména 

u  druhů  poikilotermních), žijící v různém  prostředí, 

reagují na zvýšení teploty různě rychlou změnou rychlosti růstu 
a vývoje.  R

eakční  normy  jsou variabilní a tudíž podléhají 

evol

učním změnám. Vyneseme-li do jednoho grafu, ve stejných 

měřítcích, reakční normy dvou populací, často se stane, že se 
v 

určitém bodě překříží. Z toho vyplývá, že jedna z populací je