EKOLOGI - základní text

,  se  soustředilo  na 

dynamiku evoluce v časově nebo prostorově proměnném prostředí. Řada autorů poukazuje na 
to, že polymorfizmus 

může  přetrvávat  pouze  tehdy,  když  v různých  částech  prostředí  nebo 

v 

různém čase  jsou  výhodné odlišné genotypy. RICHARD LEVINS  vyvinul v 60. letech teoretický 

přístup,  jak  předvídat  výsledek  evoluce  v heterogenním  prostředí.  Podstatou  jeho  teorie  je 
množina fitness 

(fitness set). Představme si, že populace je vystavena působení dvou různých 

prostředí.  Různé  fenotypy 
v nich mají rozdílnou 
fitness, jak je zobrazeno 
na obr. 31-

4  v  části  (a): 

zde má fenot

yp  označený 

symbolem  i  vyšší fitness 
v 

prostředí 

1 

než 

v 

prostředí  2  (v evoluční 

ekologii se fitness 

označuje  písmenem  W). Množina fitness je zobrazena v části  (b)  a  znázorňuje  kombinace 

fitness všech možných fenotypů v obou prostředích, 1 a 2 (poloha fenotypu i z části obrázku (a) 

13 

je vyznačena). Jestliže je prostředí homogenní, neměnné v čase i prostoru (a skládá se pouze 
z 

prostředí 1 nebo 2), tak fenotyp s největší fitness je jednoduše určený maximální hodnotou W 

v 

daném  prostředí  (1  či  2).  Ale  jaký  fenotyp bude mít nejvyšší fitness, jestliže se populace 

setkává s 

oběma těmito prostředími?  

K 

určení  nejvýhodnějšího  fenotypu  v heterogenním  prostředí  použil  Levins  adaptivní 

funkci 

(adaptive  function),  která  je  možným  kriteriem  fitness.  Předpokládejme,  že  se 

organizmus  střetává  s prostředím  1  s frekvencí  p