EKOLOGI - základní text

zvětšování mozku se zvětšováním tělesné velikosti).  

Taxonomicky významné znaky jsou dokladem toho

, že některé adaptace odolávají 

dalším změnám 

Evolucionisté rozlišují znaky organizm

ů do dvou skupin: do první patří znaky odhalující 

fylogenetickou historii daného 

taxonu a další skupina znaků reaguje snadno na selekci a odráží 

tak současné prostředí. Toto dělení jistě není ostré a jednotlivé znaky tvoří spíše spojitou škálu 

od  evolučně  stabilních  k  labilním.  Tak  např.  u  ptáků  jsou  vysoké taxony (řády)  rozlišovány 
kosterními rysy, nižší taxony (

čeledi) rozdíly v tvaru zobáku, tvarem šupin na běháku, počtem a 

relativní délkou primárních letových per, zatímco nejnižší taxonomické kategorie (rody a druhy) 

se často rozlišují na základě malých rozdílů v rozměrech těla a jejich poměrech, zbarvením peří 

a  zpěvem.  V tomto  pořadí  také  klesá  evoluční  stabilita  těchto  znaků. Základní rozdíly, které 

odlišují  savce  od  plazů,  vyžadovaly  skutečně  dramatickou  reorganizaci  tělesného  plánu 

předchůdců savců i fyziologických procesů včetně způsobu rozmnožování a vyvíjely se desítky 

milionů  let  přes  různé  přechodné  typy,  jejichž nositelé vykazovali  větší  či  menší  evoluční 

úspěch.  Ovšem  v určité  fázi  dospěla  evoluce  do  určitého  souboru  úspěšných  charakteristik. 
Následná exploze forem 

tyto základní charakteristiky savců nezměnila a tak jsou sdíleny všemi 

dnešními savci.  A tak bez ohledu na rozdíly, které dnes od

lišují medvědy, myši, primáty  nebo 

velryby,  všichni  savci  mají  společné  základní  charakteristiky,  jako  je  teplokrevnost,  výchova