EKOLOGI - základní text

sníží se přežívání semenáčků  v nepříhodném  prostředí.  Zvýšení reprodukčního úsilí v daném 
roce m

ůže dokonce snížit produkci semen v následujícím roce, jestliže přílišná alokace  zdrojů 

do produkce semen v 

jednom roce snižuje rychlost růstu rostliny v dalším roce.  

V této kapitole se budeme zabývat obecnými pravidly, která 

řídí alokaci času a zdrojů do 

různých  složek  životních  historií  rostlin  a  živočichů.  Z evolučního  pohledu  je  cílem  a 

nejdůležitější  funkcí  života  produkovat  úspěšné  potomky. Rozmnožování je spojeno s mnoha 

výběry: kdy se  začít rozmnožovat? kolik potomků  vyprodukovat  za  určitý čas? kolik péče  jim 

věnovat?  Soubor  pravidel  určujících  tyto  výběry,  je  nazýván  životní historie  (life history). 
Životní historie každého organizmu má mnoho složek, z 

nichž  nejvýznamnější  jsou:  věk  při 

první  reprodukci,  počet  reprodukčních  událostí,  počet  potomků  vyprodukovaných  na  jednu 

reprodukční  událost a  ukončení života (stárnutí a programovaná smrt). Každá z těchto složek 

ovlivní všechny ostatní. Rozmnožování ubírá čas a zdroje ostatním aktivitám a také jsou s ním 

spojena  rizika.  Investice  do  potomků  tedy  obvykle  snižují  přežívání  rodičů.  Optimalizace 

životních historií představuje řešení rozporů mezi soupeřícími požadavky na přežití a reprodukci 

tak,  aby  to  bylo  co  nejvýhodnější  pro  plnění  výše  uvedeného cíle jedince: vyprodukovat co 

nejvíce úspěšných (tj. životaschopných a rozmnožujících se) potomků.  

R

ozmanitost životních historií organizmů podnítila zájem o jejich studium