EKOLOGI - základní text

ještě před tím dojde k jejím přeměnám (viz soubor „přeměny energie slunečního záření“), které 
v 

jejich průběhu vykonají práci (např. se odpaří voda nebo cirkulují vzdušné masy v atmosféře či 

voda v oceánech). 

 
Rozdíly, s jakými místa o různé zeměpisné šířce přijímají sluneční záření, jsou hlavní 

příčinou globálního rozložení teplot a srážek 

Světové  klima  je  obecně  chladnější  a  sušší  směrem  k  pólům  a  vlhčí  a  teplejší  směrem 

k rovníku. Základní 

příčinou  tohoto  jevu  je 

větší intenzita slunečního záření v oblastech 

kolem rovníku  než  ve vyšších  zeměpisných 

šířkách.  V oblastech okolo rovníku dopadá 

sluneční  záření  kolměji  na  zemský  povrch 

(tudíž  se  zde  určité  množství  energie 

"rozprostře"  na  menší  ploše) a navíc 
prochází menší vrstvou atmosféry než v 
oblastech dále od rovníku

.  Od  ohřátých 

povrchů se ohřívá spodní  vrstva atmosféry, 

horký vzduch se rozpíná, stává se řidším a 
stoupá do výše. Jak tento vodou nasycený 
vzduch  v oblasti rovníku 

stoupá  vzhůru, 

ochlazuje se a vypadávají z 

něj  srážky 

(přitom  je  neustále  nahrazován  novým 
stoupajícím vzduchem, který k oblasti 

rovníku proudí v 

přízemní  vrstvě  atmosféry  od  severu  i  jihu),  ve  vyšších  vrstvách  atmosféry  se 

obrací  na  obě  strany  směrem  k pólům.  Rovnoměrnému pohybu vzduchu ve vyšších vrstvách 

atmosféry směrem k pólům ale brání stáčení pohybujících se vzdušných mas, které je důsledkem 
Coriolisova jevu  (viz stejnojmenný soubor)