EKOLOGI - základní text

a jižní. Ve velkých oceánských pánvích ohraničených hranicemi kontinentů a rovníkem tak 

mají oceánské proudy tendenci se pohybovat po směru hodinových ručiček na severní polokouli a 

opačným  směrem  na  jižní  polokouli.  Výsledkem  je  ochlazování  západních  pobřeží  kontinentů  a 

oteplování  východních.  Detaily  směrů  mořských  proudů  jsou  závislé  na  proudění  atmosféry, na 

otáčení  Země  kolem  své  osy  a  na  topografi   oceánského  dna.  Vše  je  dále  ovlivňováno  rozdíly 
v 

salinitě (obsahu solí) a teplotě oceánské vody, které způsobují rozdílnou hustotu vody v různých 

částech oceánu. Pro ekologii oceánu jsou významné oblasti, ve kterých masy vod proudí směrem 
ode dna k povrchu (tzv. vzestupné proudy, upwelling). To bývají oblasti, kde se povrchové proudy 

rozvětvují  a  vzestupné  proudy  přinášejí  na  živiny  bohatou  vodu  do  vrchních,  biologicky 

produktivních,  vrstev.  Nejznámější  z těchto  jevů  nastávají  u  západního pobřeží Jižní Ameriky a 

Afriky a výsledkem jsou vody bohaté na ryby. Další (vertikální) pohyby vod jsou způsobeny rozdíly 
v 

teplotě a salinitě (obsahu solí) různých oblastí vody. V oblastech kolem pólů je při mrznutí vody 

sůl vylučována  z krystalků ledu, což  zvyšuje salinitu  vody těsně pod formujícím se  ledem a tato 

hustší  voda  sestupuje  ke  dnu.  Tím  se  vytváří  tzv.  termohalinní cirkulace  (protože  je  řízena 
rozdíly v 

teplotě - termo, a salinitě - halinní, různých oblastí vody). 

 
Počasí bývá sezónní, což přináší předvídatelné změny prostředí Různé typy klimatických  změn jsou  pro biologické systémy stejně  důležité jako průměrné