EKOLOGI - základní text

34 

března)  a  podzimní  rovnodennosti  (přibližně  22.  září)  –  tehdy je solární rovník totožný se 

zeměpisným rovníkem. V období mezi jarní a podzimní rovnodenností (kdy je na severní polokouli 
letní období) je na severní polokouli vždy den delší než noc (s nejkratší délkou noci v den letního 
slunovratu  – 

přibližně  22.  června,  kdy  je  solárním  rovníkem  obratník  Raka)  a  naopak  v období 

mezi podzimní a jarní rovnodenností je na severní polokouli vždy noc delší než  den (s  nejdelší 
nocí v 

den  zimního  slunovratu,  tedy  přibližně  22.  prosince, kdy je solárním rovníkem obratník 

Kozoroha). 

Sezónní změny v množství dopadajícího slunečního záření, v teplotě a poměrné délky 

dne  a  noci  se  prohlubují  směrem  od  rovníku  k pólům  (v  oblastech  polárních  kruhů  jeden  den 
slunce nikdy nezapadne - na severním polárním kruhu v den letního slunovratu – nebo nevyjde – 
v den zimního slunovratu, a 

přímo na pólech je půl roku „den“ a půl roku „noc“). 

Také 

oceány  obdrží  značnou  dávku  energie,  ovšem vzhledem k jejich velké tepelné 

kapacitě  se  jejich  teplota  mění  během  roku  jen  málo  a  dokonce  působí  mírnění  denních  a 

sezónních  kolísání  teplot  přilehlých  oblastí  souší.  Na  těch  místech,  kde  se  oceánské  teploty 

sezónně proměňují, jde spíše o sezónní změny v pohybu vodních mas než o nějaké místní zahřátí 

či ochlazení. V jezerech mírných teplotních pásem se  naproti tomu objevuje  zřetelná odezva  na