EKOLOGI - základní text

změny  teplot  během  měnících  se  sezón. V zimě  mívají  jezera  "obrácený"  teplotní  profil,  což 
znamená, že nej

chladnější  voda  (0  °C)  se  nachází  při  povrchu  (hned  pod  ledem),  zatímco 

nejhustší  voda  (4  °C)  je  na  dně.  Na  jaře  se  voda  v  povrchové  vrstvě  ohříváním  stává  těžší,  a 

jakmile dosáhne 4 °C, má snahu klesnout do hlubších vrstev a to způsobuje rovnoměrné rozložení 

teploty vody  v jezeru. Tím dochází  za spolupůsobení větru k  jarnímu  vertikálnímu promíchání 

vody a to přináší  živiny ze dna k povrchu a naopak kyslík z povrchu obohatí vrstvy vody u dna. 

Pozdě  na jaře a  v létě ohřeje Slunce  vrchní  vrstvy  vody a  dojde k letní teplotní stratifikaci. Ta 

vytváří  zónu  rychlé  teplotní  změny  nazývanou  termoklina, která se nachází v různé  hloubce 
(v závislosti na místních podmínkách to bývá 5–

20  m  pod  povrchem).  Mělčí  nádrže  obvykle 

stratifikaci  nevykazují,  ale  prohřívají  a  ochlazují  se  celé.  Termoklina  odděluje  horní  vrstvu  teplé 
vody (epilimnion) a hlubší vrstvu chladné vody (hypolimnion

).  Většina  primární  produkce  se 

odehrává v epilimnionu. Na podzim se povrchové vrstvy v 

nádržích ochlazují, voda se stává těžší 

a začíná klesat. To je důvodem podzimního promíchání vod. Po poklesu teploty na povrchu pod 4 
°C  dochází k zimní stratifikaci. V 

tropických  oblastech  vykazuje  většina  nádrží poměrně stálou 

teplotní stratifikaci a podobné je to i u hlubokých nádrží mírných pásem, termoklina se u nich jen