EKOLOGIE - doplňkový text

1  a  P2  a z nich získá (v  po

řadí)  E

1  a  E2  

jednotek energie. 

Výhodnější  je  ta  kořist,  u  níž  je  větší 

poměr  E/T

h. Pokud je tedy E1/Th1>E2/Th2,  potom teorie 

optimálního  potravního  výběru  předvídá,  že  predátor 

bude vyhledávat kořist P

1. 

Tak např. behaviorální ekolog NICHOLAS B. DAVIES 

z Univerzity v Cambridge (Anglie) zkoumal, jak velkou 

kořist  si  vybírá  konipas  Motacilla alba. Na studované 

pastvině se v exkrementech skotu vykytoval hmyz různé 
velikosti (na obrázku je rozložení frekvencí jejich výskytu 
v 

části  a)  nahoře  –  světlejším  odstínem), ale ptáci si 

vybíral

i  jen  kořisti  prostřední  velikosti  (na obrázku je 

rozložení frekvencí jejich výskytu v 

části a) dole – tmavší 

barvou)

. Nezajímali se ani o příliš  malý  hmyz (který sice 

rychle zpracují, ale zato jim poskytne jen málo energie) 

ani  o  příliš  velký  hmyz  (který  jim poskytne sice více 

energie, ale při nepřiměřeně delším čase potřebném pro 

jeho zpracování). 

Skutečně  vybíraná  potrava  odpovídala  modelu  optimálního  potravního 

výběru, velikost poměru E/T

h je vyobrazena 

na křivce na obrázku dole (b).  

Ovšem  tento jednod

uchý  model  funguje  jen  za  předpokladu,  že  predátor  má 

v každém okamžiku 

možnost výběru mezi dvěma kořistmi. To ale nemusí být vždy splněno, 

např.  když  výhodnější  kořist  je  v prostředí  vzácnější  než  kořist  méně  výhodná.  Za  jakých 
okolností  v 

tomto  případě  predátor  pomine  určitou  kořist  (méně  výhodnou)  a  pokračuje