EKOLOGIE - doplňkový text

přijímáním  potravy  musí  být  vážen  proti  času  věnovanému  jiným  činnostem  přijetím 

optimalizačních kompromisů. Nutnost přijímání těchto kompromisů vedla ekology k vyvinutí 

teorie optimálního potravního výběru. 

Ta je založena na myšlence, že 

přírodní  výběr  upřednostňuje  „efektivní  predátory“, 

tedy jedince, kteří optimálně alokují čas a při výběru potravy dosahují nejvyšší energetický 
zisk z potravy na jedno

tku  úsilí,  které  věnují  na  její  získání.  Při  vyhledávání  potravy  činí 

predátor mnohá rozhodnutí: např. jaký druh potravy vyhledat? kde vyhledávat kořist? jakým 

způsobem  kořist  zdolat?  pronásledovat  kořist,  se  kterou  se  setkal  či  pídit  se  po  jiné?  jak 

dlouh

o pokračovat v daném místě ve vyhledávání kořistí? 

vyhledávat  kořist  ve  skrytých  místech,  kde  je  jí  málo, 

nebo na otevřených plochách,  kde je jí  víc, ale sám  se 

mohu  stát  předmětem  predace?  Výsledky  všech  těchto 
rozhodnutí mají vliv na fitness predátora. Ale  je velmi 

složité  stanovit,  jaký  příspěvek  má  každé  konkrétní 
rozhodnutí na celkovou individuální celoživotní fitness. 

Proto  si  zjednodušujeme  situaci  takto:  podobně 

jako v 

modelu  funkční  odpovědi  predátora  typu  II 

uvažujeme, že celkový čas, který má predátor k dispozici, 
se skládá z 

času nutného k  vyhledání kořisti (T

s

) a času 

nutného ke zpracování kořisti (T

h

). Dále předpokládejme, 

že v 

daném  prostředí  má  predátor  k dispozici jen dva 

druhy  kořistí,  P