EKOLOGIE - doplňkový text

4,5 

3,1 

1,5 

Racek by tedy  měl vybírat přednostně brouky, jejichž predací získá nejvíce energie 

na jednotku času potřebného na jejich zpracování.  

Můžeme řešit dále problém: když se setká s 

méně výhodnou kořistí (plžem), mine 

ho a bude hledat jinou kořist? K vyřešení tohoto problému  musíme ještě  zjistit čas nutný 
k 

vyhledání kořistí T

s (Ts souvisí s 

populační hustotou kořistí, ale je závislé i na její zjevnosti, 

což jest míra snadnosti jejího objevení související s jejím vzhledem i schopností se ukrýt) a 
dále 

vypočítat poměr E/(T

s+Th) pro jednotlivé 

kořisti: 

Kořist 

Populační hustota (jedinci/m

2)  Energie E (kJ/jedince) 

Th (sec) 

Ts (sec)   

E/(Ts+Th) 

Žížala 

5 

7,2 

6,2 

6,9 

0,5 

Plž 

7 

15,1 

25,4 

2,2 

0,5 

Brouk 

55 

4,5 

3,1 

2,8 

0,8 

Potká-li tedy plže  (ze kterého získá 0,6 kJ za sekundu  – 

viz  předminulá  tabulka), 

vyplatí se mu ho pominout a vyhledat brouka, protože ten mu poskytne více energie na 

jednotku  součtu  času  nutného  k jeho nalezení včetně  zpracování (0,8 kJ za sekundu). 
Ovšem když potká žížalu, vyplatí se mu ji ulovit, protože kdyby spoléhal na nalezení 

alternativní  kořisti,  nedosáhl  by  nikdy  vyšší  efektivity  predace  (z  žížaly  obdrží 1,2 kJ za 

sekundu, zatímco kdyby ji minul, obdrží přinejlepším 0,8 kJ/sekundu). 

Na  závěr  lze  ještě  říci, že model  optimálního  výběru  potravy  předvídá, 

co  by  měl 

predátor udělat, ale neřeší, co skutečně udělá. Příliš hladoví nebo oportunní predátoři loví 

kořist jednoduše v poměru k její populační hustotě a při potravním výběru určitě hraje roli i 

chutnost kořisti. 

cvičení 1: a) Postup v