EKOLOGIE - doplňkový text
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
divisivních algoritmů postupuje opačně, tj.
napřed bere všechny vzorky jako skupinu, ty pak
rozdělí, atd. až k jednotlivým vzorkům).
Prvním krokem je stanovení matice
ekologických vzdáleností (viz předchozí text). Tak
např. ekologická vzdálenost společenstva 1 a 2 v našem příkladě je dána: d
(1,2) =
�(15 − 12)2 + (9 − 8)2
Matice ekologických vzdáleností v
našem případě je:
1
2
3
4
5
6
1
-
3,16
4,47
15,16
11,40
12,32
2
-
7,07
12,04
8,94
9,85
3
-
18,03
15,81
14,04
4
-
10,63
5,83
5
-
13,00
Nejmenším číslem v této matici je 3,16, což znamená, že vzorky 1 a 2 jsou nejblíže
k
sobě (na grafu 3.13) čili nejvíce si sobě podobné (či nejméně nepodobné).
Subjektivním prvkem ve shlukovacích algoritmech je metoda, jak stanovit vzdálenost
dvou skupin. N
ej ednodušší a nejstarší (i když dnes řídce používanou je metoda nejbližšího
souseda (single-linkage). Tento algoritmus spojí vzorky 1 a 2 do jediné skupiny a
vzhdálenosti ostatních vzorků od této skupiny stanoví tak, že vezme menší z obou
vzdáleností osta
tních vzorků od této skupiny (tedy od vzorků 1 a 2). Tak např. vzdálenost
vzorku 3 od skupiny 1-2 stanoví jako menší z obou vzdáleností 3 od 1 (4,47) a 2 (7,07) –
tedy výsledek bude 4,47. Dále se přepočítá matice ekologických vzdáleností:
1-2
3
4
5
6
1-2
-
4,47
12,04
8,94
9,85
3
-
18,03
15,81
14,04
4
-
10,63
5,83
5
-
13,00
Nejmenším číslem v této matici je 4,47. tedy vzorek 3 se spojí se skupinou 1-2 a