EKOLOGIE - doplňkový text

gradient:  odleva  dole  doprava  nahoru.  Je  tedy  nějaký 

faktor,  na  jehož  změnu  reagují  jak  druh  1  tak  druh  2 

zvýšením početnosti. 

PCA nám vybere jako první osu 

přímku, které 

prochází  centroidem  a  současně  minimalizuje  druhou 
mocninu vzd

áleností všech bodů od této přímky (tedy je od 

všech dat vzdálena co nejméně). Druhá osa musí splňovat 
podobné požadavky, ale navíc musí být nekorelována 
s první osou (tedy musí být k ní kolmo postavená). Nové 
osy  jsou  znázorněny  na  dalším  obrázku  a  jsou  zde 

označeny  PC1  a  PC2.  Pokud  poté  otočíme  data  tak,  aby 
PC1 byla vodorovnou osou (x) a PC2 svislou (y), 
dostaneme následující diagram. Z 

něj vidíme,  že vzorky a, 

b, c a d 

leží na opačném konci hlavního gradientu (PC) než 

vzorky  z, w  a  y

, ale vidíme současně,  že  zde  máme  další 

(dodatkový,  méně významný) gradient oddělující vzorky b, 
m, n, u, r, t 

od  vzorků  q  a  y. Jaké to však jsou gradienty 

prostředí? PCA a ani žádná jiná nepřímá ordinační analýza na tuto otázku nedává odpověď. 

Vědci se musejí ptát, zda je nějaká smysluplná biologická interpretace virtuálního gradientu 
PC1 a PC2, nap

ř. tak, že zjišťují, co mají společného vzorky na levé a co ty na pravé straně 

(či na horní neb dolní straně ordinačního diagramu), 

resp.  čím  se  odlišují  a  také,  co  je  zvláštního  na 

biologii  druhů  1  a  2,  že  se  vyskytují  v podobných 

stanovištích  a  jaký  faktor  prostředí  by  jejich