EKOLOGIE - doplňkový text

matice dat  společenstva. 

Pokud  nějaké  informace  o  prostředí  (např.  nadmořská 

výška, průměrná teplota, aspekt svahu, srážky, typ půdy, 

disturbanční  režimy  –  frekvence  požárů,  intenzita  pastvy 
apod.) známe, pak je používáme až po provedení analýzy  

pro  interpretaci  výsledků,  ale  přímo  do  analýz  zahrnuty 
nejsou. 

Přímé  ordinační  analýzy  (direct o.a.) naopak 

zahrnují  měřené  gradienty  prostředí  přímo  do  výpočtů. 
V 

tom  nej ednodušším  případě  je  lze  využít  v podobě  korelačních analýz (viz odkaz 

„

Vyjádření závislosti ..“). Jedna z měřených proměnných může být závisle proměnná, kterou 

je experimentálně manipulováno a tento typ analýz lze využít pro testování nulové hypotézy 
typu „ta a ta pro

měnná nemá vliv na druhové složení společenstev“. 

Nej ednodušší  metody  ordinačních  analýz  nepotřebují  žádný  matematický  aparát, 

jednotlivé druhy jen vyneseme graficky v 1-

3  rozměrném  prostoru  nejvýznamnějších 

proměnných prostředí (viz obr. 26.9 a 26.12 základního textu). 

Složitější  metody  však  vyžadují  více  či  méně  složitou  matematicko  –  statistickou 

analýzu.  Jedna široká skupina metod je založena na matici ekologických vzdáleností 
(distance-based techniques).  Z nich nejstarší a nejjednodušší je metoda polární ordinace 
(polar  ordination).  Ta  zařazuje  vzorky/společenstva  mezi  koncové body  (endpoints neboli 
poles), které 

se dají přímo určit z matice ekologických vzdáleností. Koncové body představují 

vzorky

/společenstva nejvíce ekologicky vzdálená od ostatních. Ty je možné určit subjektivně