EKOLOGIE - doplňkový text

Mikrobní procesy v pelagických zónách 

Primární produkce v 

otevřených  vodách  je  výsledkem  fotosyntetické  aktivity  volně 

plovoucích  organizmů  (planktonu).  Ten  může  být  tříděn  podle  velikosti.  Plankton,  jehož 

buňky  jsou  menší  než  2 

μm

  (mikrometry) se nazývá pikoplankton,  mezi 2 – 

20  μm 

nanoplankton, mezi 20 – 

200  μm  mikroplankton,  větší  než  200 

μm  je  mezoplankton. 

Podle potravních  vztahů  se dělí  na autotrofní (fotosyntetizující) fytoplankton a heterotrofní 
planktonní organizmy, které b

uďto  asimilují  rozpustný  organický  materiál  z vody (tzv. 

fagoplankton

),  anebo  požírá  drobnější  plankton  (zooplankton). Použití moderních 

mikroskopických technik v 

60. letech 20. století odhalilo, že značná část produkce pelagické 

zóny je tvořena pikoplanktonem, a to jak autotrofními řasami, tak heterotrofními bakteriemi. 

Pikoplanktonní  producenti  uvolňují  značnou  část  vázaného  uhlíku  ve  formě 

rozpuštěné 

organické hmoty  (dissolved organic matter -  DOM), kterou konzumuje bakteriální 
heterotrofní fagopikoplankton. Jak autotrofní tak heterotrofní pikoplankton není pro svou 

malou  velikost  potravně  využitelný  pro  většinu  zooplanktonu,  avšak  živí  se  jím  prvoci  o 
velikosti nanoplanktonu. A tato 

mikrobní  smyčka  (microbial loop) prodlužuje pelagický 

potravní  řetězec.  V oligotrofních  vodách  má  pikoplankton  a  nanoplankton  výhodu  relativně 

většího  povrchu  těla  oproti  mikro-  a mezoplanktonu v získávání limitujících živin, což 

vysvětluje velký význam mikrobní smyčky v pelagické zóně oceánů. Také regenerace živin je 
zde spíše závislá na trofických vztazích  (tj. na požírání heterotrofních bakterií 
nanozooplanktonem-  a mikrozooplanktonem)