EKOLOGIE - doplňkový text

vytlačovány  nahosemennými  (Gymnospermae),  které 
dominovaly fló

ře až do časné křídy. Později však došlo 

k 

bouřlivému  rozvoji  krytosemenných  (Angiospermae), 

který trvá dodnes. 

Ovšem  i  evoluce  organizmů  na  Zemi  byla  spojena  s obdobími zvýšených vymírání 

druhů i vyšších taxonů (obr. 26.5). Protože jsou tato období relativně krátká a vymírání bylo 

během  nich  masové,  označují  se  periodami 
masových vymírání 

(mass extinctions). 

Nápadné vymírání proběhlo na konci permu (asi 

před  250  miliony  let),  kdy  např.  vymřelo  asi  90 

%  bezobratlých  obývajících  mělká  moře.  Další 
vymírání se odehrálo 

na konci křídy (před asi 65 

miliony let). 

Dnes  se  předpokládá,  že  tehdy 

došlo ke srážce s velkým meteoritem, který 

dopadl na povrch Země v oblasti Karibiku. Prach 
vyvržený jeho nárazem až do vysokých vrstev 

atmosféry podstatně ochladil klima, a výsledkem 

bylo  vymření  asi  70  %  všech  tehdy žijících 

druhů včetně dinosaurů. Organizmy, které se po 

této události vyvíjely na naší planetě, se od předchozích velmi odlišovaly.  

V 

průběhu  pleistocénu  vymřelo  mnoho  druhů  velkých  savců,  zejména  na  severní 

polokouli,  a vědci se přou,  zda to zavinily klimatické  změny  či vliv člověka  – lovce. Někteří 

odborníci se domnívají, že jsme právě nyní svědky další etapy masového vymírání spojené 
s 

činností člověka. To  začalo okolo r. 1600 a asi 75 % dokumentovaných případů vymření 

druhů skutečně bylo spojeno s činností člověka. Někteří odborníci odhadují, že ročně vymře 

asi 1000 druhů, což by znamenalo asi 1000 násobné zrychlení „vymírání v pozadí“ (viz kap. 
19.1).