EKOLOGIE - doplňkový text

Také jeho obsah ve vodách je mnohem vyšší než u kyslíku. S vodou reaguje za vzniku 
kyseliny uhličité (CO

2 + H2O ↔ H2CO3) a ta se dále disociuje (H2CO3 ↔  H

+ + HCO

3

-

, přičemž 

bikarbonátový aniont 

se opět může disociovat (HCO

3

- 

↔H+ + CO

3

-

). Tento třístupňový systém 

má tendenci se dostat do rovnováhy. Proto, když z vody odejmeme CO2, posouvá se 
rovnováha  „doleva“, tedy z karbonátu vznikne bikarbonát a z 

něj  další  CO

2, dokud není 

rovnováha znovu ustanovena 

a naopak, přidání CO

2 do vody posunuje rovnováhu doprava, 

za  vzniku  karbonátů,  které  se  vysrážejí  v podobě  nerozpustných  sloučenin  s přítomnými 
kationty (Ca

2+ 

apod.) a usazují se na dně. 

Výše uvedené chemické reakce vedou ke vzniku H

+.  Množství 

těchto  kationtů  ve 

vodě  je  mírou  její  kyselosti  (acidity).  Čím  je  ve  vodě  větší  množství  H+,  tím  je  větší  jeho 
kyselost.  Zásadité roztoky  (alkalinní) jsou takové, v nichž je vysoká koncentrace 

hydroxylových  iontů  (OH-). Mírou acidity a alkalinity je pH,  které  se  vyčíslí  jako  záporný 

dekadický logaritmus (základ 10) koncentrace H

+. V 

čisté  vodě  je  malá  část  molekul  vody 

disociována na ionty H

+ a OH-. Protože oba tyto ionty se vyskytují v koncentraci 10-7 molu na 

1  litr  vody,  má  voda  při  neutrální  reakci  pH=7, protože (-log (10-7)=7). Pokud se tedy 
koncentrace H

+ 

zvýší např. na 10-6 molů na 1 litr vody, pak pH bude rovno 6 (čímž se sníží 

koncentrace OH

-  io

ntů  na  10-8).  Škála  pH  sahá  od  1  do  14,  přičemž  pH  menší  než  7