EKOLOGIE - doplňkový text

analogicky vznikne další matice: 

1-2-3 

4 

5 

6 

1-2-3 

- 

12,04 

8,94 

9,85 

4 

- 

10,63 

5,83 

5 

- 

13,00 

kde  je  nejmenším  číslem  5,83,  což  spojí  skupiny    4  a  6  a  přepočtením  matice 

vznikne: 

1-2-3 

4-6 

5 

1-2-3 

- 

9,85 

8,94 

4-6 

- 

10,63 

a  nejmenší  číslo  8,94  naznačí,  že  vzorek  5  se  spojí  se  skupinou  1-2-3. Nakonec 

vzdálenost obou zbývajících skpin (1-2-3-5 a 4-6) je 9,85. 

Výsledný dendrogram zobrazující výsledek tohoto algoritmu je na obr. 3.14 (na svislé 

ose „distance“ jsou výše uvedené vzdálenosti a na vodorovné „quadrat“ jsou 

vzorky/společenstva) a dá se zapsat (((1-2)-3)-5)-(4-6) nebo (((1,2),3),5),(4,6): 

Metoda  nejbližšího  souseda  je  dnes  užívána  jen  zřídka,  jednak  proto,  že  „stlačuje 

prostor“ (čím jsou skupiny větší, tím roste jejich „objem“ a tím se stávají podobnější ostatním 
skupinám). To vede k jevu, že výsledné dendrogramy jsou „z

řetězeny“ (např. vypadají takto: 

(((((1-2)-3)-4)-5)-6)-7)). 

Metoda  nejvzdálenějšího  souseda  (complete-linkage) definuje 

vzdálenosti  mezi  skupinami  jako  největší  vzdálenosti  mezi  prvky  (v  našem  případě  tedy 
vzdálenost 1-2 od 3 není 4,47, ale 7,07). Tato met

oda  má  problémy  právě  opačné  než 

předchozí.  Metoda  průměrného  souseda  (average-linkage)  spojuje  shluky  na  základě 
vzdálenosti k 

průměru (centroidu) skupin. Centroid je  dán průměrnou hodnotou, tedy např. 

centroidem skupiny: 1-2-3 je bod: [(15+12+17)/3; (9+8+13)/3

], tedy [14,667; 10]). 

Všechny tyto metody mají jednu společnou nevýhodu: potlačují vlastnosti skupin jako