EKOLOGIE - doplňkový text

vyhledáváním  jiné? K 

odpovědi  musíme  přibrat  další  proměnnou  a  to  je  čas  nutný 

k 

vyhledání kořisti T

s. Aby totiž predátor získal z potravy (P1) energii (E1), musí na to alokovat 

celkový čas T

s1+Th1. Pokud se  tedy  setká s 

kořistí P

2  (ze které by jejím uchvácením získal 

energii  E2

),  potom  ji  skutečně  uchvátí  tehdy,  když  E

2/Th2>E1/(Ts1+Th1), ale pokud 

E2/Th2<E1/(Ts1+Th1

), potom predátor nechá kořist P

2 

být a pokračuje v pátrání po kořisti P

1. 

K pochop

ení  jednoduchého  modelu  optimálního  výběru  potravy  je  nejlepší  uvést 

nějaký  konkrétní  případ.  Tak  např.  předpokládejme,  že  na  břehu  nějakého  rybníka  loví 

potravu  nějaký  druh  racka.  Má k dispozici  tři  druhy  potravy:  žížalu,  plže  a  brouka.  Pro 

zjištění,  jak  se podle jednoduchého  modelu  optimálního  potravního  výběru  bude racek 
chovat, 

musíme  pozorováním  ptáků  stanovit  hodnoty  T

h 

pro  všechny  tři  typy  kořistí  a  dále 

musíme znát velikost 

energie,  kterou  racek  získá  pozřením  všech  třech  typů  potravy. 

Naměřené hodnoty mohou být např. takovéto: 

Kořist 

Energie (kJ/jedince) 

Th (sec) 

Žížala 

7,2 

6,2 

Plž 

15,1 

25,4 

Brouk 

4,5 

3,1 

Může nás např. zajímat otázka, 

jakou kořist bude racek v tomto prostředí vybírat, 

pokud má v 

každém okamžiku možnost výběru? Za tímto účelem vypočítáme pro každou 

kořist poměr E/T

h: 

Kořist 

Energie (E, kJ/jedince) 

Th (sec) 

E/Th 

Žížala 

7,2 

6,2 

1,2 

Plž 

15,1 

25,4 

0,6 

Brouk