EKOLOGIE - doplňkový text

organizmů  vytvářejících  genety  tvořené  větším  počtem  ramet), 2) musí být známá oblast 

rozšíření populace a 3) žádný jedinec nesmí být vynechán. Metoda vzorkování vzdáleností 

připouští,  že  některé  z těchto  předpokladů  nejsou  splněny.  K odhadu  početnosti  využívá 

měření  vzdáleností  jedinců  od  dané  linie  (liniová metoda, line sampling) nebo bodu 
(bodová metoda, point sampling). Vychází se z 

tzv. detekční funkce (g(y)), která  vyjadřuje 

pravděpodobnost,  že  nějaký  jedinec  je  odhalen  za  předpokladu,  že  se  nachází  v určité 
vzdálenosti  (y) 

od  referenční  linie  nebo  bodu  (tato  pravděpodobnost  je  zpravidla  vysoká 

blízko linie nebo bodu a klesá s radiální vzdáleností od bodu nebo kolmou vzdáleností od 
linie). 

Vzorkování kvadrátovou metodou zpravidla vyžaduje stanovit optimální velikost 

kvadrátu  a  celkový  počet  kvadrátů.  To  obvykle  vyžaduje  séri   předběžných  sledování,  kdy 

volíme  různé velikosti kvadrátů a výsledky porovnáváme. Můžeme použít např. následující 
postup: 

několik  kvadrátů  různé  velikosti  předběžně  vzorkujeme  a  spočítáme,  kolik  bychom 

jich museli vzorkovat pro dosažení předem stanoveného stupně přesnosti a to podle vzorce: 
n=t

2s2/(mk)2, kde n

=počet kvadrátů, t=hodnota Studentova t, s2 je rozptyl, m je aritmetický 

pr

ůměr hodnot  získaných předběžným  vzorkováním  a k je požadovaná  míra přesnosti. Tak 

např.  ekolog  chce  získat  průměrnou  hodnotu  nelišící  se  o  více  než  10  %  od  skutečnosti 
(k=0,1) a v