EKOLOGIE - doplňkový text

vzorkování  (systematic  (random)  sampling), 

kdy  nezávisle  vzorkujeme  části  populace  ve 

všech hodnotách daného gradientu. Výsledky mohou být zobrazeny 

např.  obdobně  jako  u 

ordinačních  analýz (viz hypertextový  odkaz  „mnohorozměrné  metody  synekologické 
analýzy“). 

Problémem 

může  také  být  to,  že  před  zahájením vzorkování obvykle nemáme 

žádnou  znalost  o  způsobu  disperze  jedinců  populace 

(rovnoměrná,  shloučená  či  náhodná  –  viz základní 

text).  Samozřejmě,  to  může  výsledky  vzorkování 

značně  ovlivnit.  Tak  na  obr.  9.11  jsou  znázorněny 

všechny tři disperzní vzory a oblast je rozdělena na 4 

kvadráty.  Pouze  u  rovnoměrné  disperze  je  odhad 

početnosti  založený na vzorkování kteréhokoli ze 4 

kvadrátů  správný. Pokud je disperzní vzor populace 
náhodný (obrázek vlevo), 

pak  při  náhodném 

vzorkování 

obdržíme postupně hodnoty: 20, 20, 16 a 8 

(v závislosti na tom, který kvadrát vzorkujeme) a u 

shloučení disperze obdržíme odhady: 32, 20, 0 a 12 jedinců. 

Populace  pohyblivých  živočichů  často  vzorkujeme  pomocí 

značení  a  opětovného 

odchycení 

značených  jedinců  (capture  –  recapture method, viz základní text). 

Nej ednodušší  metoda,  založená  na  předpokladu,  že  poměr  značených  jedinců  ke  všem 

jedincům populace je  zachován po určité době v každém vzorku, poskytne tzv. Lincolnův či 

Petersenův nebo Lincoln-

Petersenův index. Je ale možné, že za dobu, která uplyne mezi 

označením  jedinců  a  zpětným  odchytem,  někteří  značení  jedinci  zemřou  a  naopak  jiní