EKOLOGIE - doplňkový text

(samozřejmě  neoznačení)  jedinci  se  narodí.  Proto  jednak  existuje  řada  jiných  indexů  a 

jednak se tato metoda dá využít i pro odhad věkové struktury populace. 

Pro úplnost zopakujme ze základního textu princip metody: 

např. odlovíme z rybníka 

M-

ryb, označíme je a opět vypustíme do rybníka. Poměr počtu označených ryb v rybníce k 

celkovému počtu ryb v rybníce (N), tedy M/N, by měl být zachován po určité době (nutné pro 

dokonalé  „promíchání“  všech  jedinců  –  závisí tedy na jejich pohyblivosti v relaci k velikosti 

studované oblasti) v jakékoli podmnožině ryb. Po nějaké době tedy uděláme další odběr n-

jedinců  a  v tomto vzorku zjistíme x-značených  jedinců.  V našem  vzorku  by  měl  být  tedy 

poměr  značených  jedinců  ke  všem  (x/n)  stejný  jako  tentýž  poměr  v celém rybníku (M/N), 
tedy:  x/n=M/N.  Odtud:  x=nM/N 

a  celkový  počet  ryb  v rybníce je tedy: N=nM/x.  Celá  řada 

sledování ukázala, že Lincoln-

Petersenův  index  dává  příliš  vysoké  odhady  početností 

populací a proto byl mnohokrát upraven (např. do podoby: N=M(n+1)/(x+1)). Stejně musí být 

pro adekvátnost odhadu splněna řada předpokladů, jako např.: všichni jedinci populace musí 

být  se  stejnou  pravděpodobností  odchyceni, metodu nesmí ovlivnit emigrace/imigrace, 

označení  a  neoznačení  jedinci  musí  mít  stejnou  mortalitu,  značení  musí  přetrvat  do 

kontrolního odběru apod. 

V 

poslední době se v určitých případech využívá metody fotoidentifikace. Tak např. 

S.  BAKER,  J.  STRALEY  A  A.  PERRY  (1992) fotografovali v jedné zátoce u Aljašky mezi léty 
1979-1986  celkem  257 velryb druhu Megaptera novaeangliae. Fotoidentifikace je u tohoto 
druhu  usnadněna  chováním  tohoto  druhu,  kdy  jedinci  ukazují  zadní  ploutev  nad  hladinou. 
Barva její spo