EKOLOGIE - doplňkový text
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
dní části sahá od bílé po černou a je dána jak genetickými rozdíly mezi jedinci
tak náhodnými událostmi jako poranění od žraloků, kdy vznikají černé jizvy. Tyto rozdíly na
základě fotografií se vyhodnotí pomocí počítače. V jedné etapě jejich výzkumu (31. července
- 3. srpna 1986)
vyfotografovali a na základě předchozích fotografií (1979-1986) identifikovali
72 jedinců velryb. Poté (29. srpna - 1. září 1986) vyfotografovali a identifikovali 78 jedinců a
z nich bylo 22, které byly fotografovány již v
předchozím období (31. července – 3. srpna) a
představovaly vlastně x – znovu „odchycené“ jedince. Dosazením do výše uvedeného
upraveného vztahu dostáváme: N=72(78+1)/(22+1)=247. Celkem tedy bylo v
době výzkumu
v zátoce 247 velryb tohoto druhu.
Známe i mnoho nepřímých metod odhadu populační hustoty či početnosti založených
na různých příznacích přítomnosti jedinců spíše než na pozorování či odchytu jedinců
samotných jakou jsou stopy, pachy, zvuky, vývržky apod. Ty sice nemohou sloužit jako
přímé odhady početnosti či hustoty, ale mohou sloužit k účelům porovnávání různých
stanovišť.
Záření
Každý objekt s teplotou vyšší než 0 °K (-
273,15 °C) vyzařuje elektromagnetické
záření. Množství zářivé energie, kterou objekt vydává (emituje) je dán následující rovnicí:
Q=σT4, kde Q je množství vyzařovaného tepla (ve W na každý m2 povrchu za sekundu), σ je
Stephan-Boltzmannova konstanta (5,67 x 10
-8 W/m2K2) a T
je teplota tělesa (ve °K). Tak
např. množství energie vyzařující z povrchu Slunce (jehož teplota je asi 6000 °K) se vypočte
jako: 5,67 x 10