EKOLOGIE - doplňkový text

nebo biomasy z 

nějakého stanoviště (viz též kap. 28). Příkladem  může být sesuv půdy  na 

svahu, pád laviny, požár, pozdní jarní mráz, 

přepasení  velkými  býložravci  (včetně 

hospodářských  zvířat),  polom  lesa  způsobený  silným  větrem,  dlouhé období sucha v létě, 
záplava, zorání 

či  chemické ošetření pozemku, ale v malém prostorovém  měřítku  můžeme 

za disturbanci považovat i mezeru vzniklou pádem jednoho stromu nebo dokonce narušení 

vegetace způsobené činností hlodavců (krtci) či úderem kopyt nějakého zvířete. 

Je  tedy  patrné,  že  disturbance  působí  různou  silou,  která  se  dá  zhruba  poměřovat 

množstvím  odstraněných  druhů  či  biomasy.  To je závislé jak na mnoha parametrech 
disturbance 

(jako  je  její  rozsah,  intenzita  a  četnost  opakování),  ale  také  na  vlastnostech 

prostředí a společenstva organizmů (např. silný vítr ovlivní jiným způsobem starý les a jinak 
mlází) a disturbance mohou také interagovat  (pru

dký  déšť  uhasí  požár).  Každopádně 

disturbance  změní prostředí, což  může přinést nevýhodu pro některé druhy organizmů, ale 

současně  se  tím  vytvoří  ekologické  příležitosti  pro  druhy  jiné.  Např.  lesní  polom  způsobí 

přístup  slunečního  záření  k  povrchu  půdy,  což  je  příležitost  pro  světlobytné  rostliny, které 
v 

původním zástinu korun stromů nemohly přežít a růst, ale znevýhodní současně stínobytné 

rostliny, které vzhledem ke  svému poma

lému  růstu  přerostou  rychleji  rostoucí  světlobytné 

rostliny.  

Intenzita disturbance