EKOLOGIE - doplňkový text

velký počet jedinců), potom V>M a V/M>1. 

Výše použitá technika 

síťového  mapování  je  často  zavádějící,  protože  si  nikdy 

nemůžeme být jisti, jakou velikost sítě volit, aby rozdělení jedinců v rámci této sítě postihlo 

ten  ekologický  jev,  který  sledujeme.  Celá  řada  metod  vychází  např.  z odhadu  měření 

vzdálenosti mezi jedinci (viz vzorkování populací). Jestliže jsou totiž jedinci rozptýleni 

náhodně,  potom  vzdálenost  mezi  nějakým  jedincem  a  nejbližším  sousedem  je  polovina 
z druhé odmocniny 

π 

děleného  množstvím  jedincům  na  dané  ploše.  Např.  při  hustotě  4 

jedinci m

-2 

je očekávaná vzdálenost nejbližšího jedince √((π/4)/2)=0,44 m. Poměr pozorované 

vzdálenosti nejbližšího souseda s 

očekávanou hodnotou poskytne index disperze. Poměry 

významně  menší  než  1  značí  agregaci  a  významně  větší  než  1  rovnoměrnou  disperzi 

(poměry okolo jedné = náhodná disperze). Jak již bylo řečeno, u řady druhů je disperzní vzor 
daný rozložením stanovištních plošek v rámci areálu a to v interakci s 

některými 

ekologickými nebo behav

iorálními  rysy  populací  (pojem  „behaviorální“  byl  vysvětlen  v kap. 

6.2).  Tak  např.  u  některých  hlodavců  je  disperze  nor  v zemi agregovaná, což je jednak 

výsledek  různých  půdních  vlastností  (jedinci  vyhledávají  nejvhodnější  půdní  prostředí  pro 
budování nor)

, ale také výsledek rozmnožování a omezené disperzní schopnosti jedinců. 

Disturbance 

Narušení (disturbance) je jakákoli změna, která způsobí odstranění druhů organizmů