EKOLOGIE - doplňkový text
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
normální rozložení). Rovnice Poissonova rozložení je: P(x) = (M
x e-M )/x!;
v našem případě M
bude průměrný počet jedinců v dané oblasti (prostoru). Oblast výskytu jedinců nějaké
populace ohraničíme čtvercovými poli a spočítáme, kolik jedinců se nachází v každém poli.
Podle uvedeného vzorce můžeme vyčíslit pravděpodobnost, zda v daném poli nebude žádný
jedinec, jeden jedinec, dva, tři atd. Je-li např. v území, které rozdělíme na 10x10 čtvercových
polí (tj. 100 polí) celkem 200 jedinců, pak M bude 200:100=2. Pravděpodobnost P(10) (tj.
pravděpodobnost, že se v jednom čtverci vyskytuje 10 jedinců), se potom bude rovnat P(10)
= 2
10.e-2/10! =3,8.10-5
, což je opravdu velmi malá pravděpodobnost. Zatímco
pravděpodobnost, že v jednom čtverci bude třeba jen jeden jedinec je P(1) =0,2706 anebo že
v jednom čtverci budou 3 jedinci P(3)=0,1804 (obojí pravděpodobnost je samozřejmě
mnohem větší, než pravděpodobnost toho, že v jednom čtverci bude 10 jedinců). Sestavíme-
li si tedy tabulku, v níž skutečně naměřené počty jedinců v různých polích porovnáme s takto
vypo
čítanými pravděpodobnostmi (odpovídajícími náhodné disperzi), pak můžeme usuzovat,
o jaký typ disperze jde. S
výhodou můžeme přitom využít zajímavé vlastnosti Poissonova
rozložení, že rozptyl (V)
= průměr (M). Jestliže je tedy disperze skutečně náhodná pak V=M
a V/M
=1. Pokud bude disperze rovnoměrná, potom V<M a V/M<1, zatímco když bude rozptyl
agregovaný (tzn. mnoho políček je bez jedinců a v určitém počtu políček je naopak příliš