EKOLOGIE - doplňkový text

jednobuněčných  organizmů  je  v jednotlivých  buňkách  a  u  mnohobuněčných  je  nalézáno 
v 

rámci nervové soustavy (např. u plazů a ptáků v pineálním orgánu = „třetí oko“, u hmyzu je 

fot

oreceptor  na  bázi  složených  očí  a  ten  je  spojen  neurony  s centrem v optických lalocích 

protocerebra). Dobře prostudována je situace u savců, kde je centrum pro biologické hodiny 
v 

podobě  dvou  shluků  neuronů  umístěno  nad  chiasma  opticum  (to  je  místo,  kde  se  kříží 

zrakové 

nervy).  Jeho  činnost  je  zprostředkována  hormonem  melatoninem,  který  je 

produkován více ve tmě než na světle a jeho množství tak měří délku dne. 

Otázka jak biologické hodiny fungují je problémem fyziologie a ekologii zajímá zase 

to, jaká  je  hodnota  adaptace  (adaptive value),  tj.  jak zvyšuje fitness 

organizmů  fakt, že 

organizmy mají schopnost rozpoznat, zda je či bude den nebo noc či pomocí poměru délky 
noci a dne poznat, jaké 

je  či  jaké  bude  následovat  roční  období.  Cirkadiánní rytmus 

napomáhá  organizmům  se  vyrovnávat  se  sezónními  a  denními  změnami  v prostředí  a  to 
v 

určitém předstihu. To se týká nejen abiotických faktorů (jako jsou změny teploty a vlhkosti), 

ale i faktorů biotických. Tak např. predátoři se musí přizpůsobit denním rytmům aktivity svých 

kořistí, opylovači musejí být aktivní v době, kdy jsou květy otevřeny (a naopak květy musejí 

být otevřeny, když hmyz létá) apod. Biologické hodiny v kombinaci s určením polohy slunce 

(či hvězd) na obloze jsou orientačním mechanizmem pro řadu živočichů.