EKOLOGIE - doplňkový text

Také člověk je ovlivňován biologickými hodinami. Vykazuje typicky denní (diurnální) 

aktivitu, na rozdíl od nočních (nokturnálních)  živočichů. To ovlivňuje rytmy  mnoha našich 

fyziologických  procesů  jako  je  teplota  těla,  perioda  srdečního  tepu,  aktivita  žaludku,  cykly 

aktivity/odpočinku  apod.  Ty  jsou  synchronizovány  biologickými  hodinami  ve  spolupráci 
s 

vnějšími podněty, jakými jsou režim osvětlení a vzory aktivity okolo nás (tak nepřekvapí, že 

moderní společnost tyto rytmy u mnohých z nás mění umělým osvětlením, nucením k noční 

práci apod.). Tak např. naše tělesná teplota  má normálně dva vrcholy, jeden okolo 11,30 a 
druhý asi v 

19,00  (a  nejnižší  tělesná  teplota  bývá  okolo  14,00  a  potom  okolo  5,00  hod.  – 

rozdíl  mezi  nimi  činí  u  zdravého  člověka  téměř  2°C).  V době  nejnižších  teplot  se  cítíme 

unaveni  a  zajímavé je,  že  mnohé národy rozpoznávají  odpolední pokles aktivity a  zavádějí 
tzv. siestu. 

Ve  středních  a  vyšších  zeměpisných  šířkách  se  poměr  délky  dne  a  noci 

(fotoperioda) 

mění v ročním chodu. S tím souvisejí i  změny průběhu aktivity  živočichů: tak 

např. poletucha (Glaucomys volans) začíná denní aktivitu 

za  svítání  bez  ohledu  na  sezónu  a  proto  se  její  začátek 

posunuje během roku (viz obr. 7.20). Celá řada živočichů 

se  řídí  ve svém rozmnožovacím cyklu fotoperiodou: tak 

např.  pro  ptáky  je  signálem  pro  zahájení  rozmnožování 

prodlužování  dnů  na  jaře,  pro  jelenovité  naopak