EKOLOGIE - doplňkový text

hmyzích škůdců či původců chorob, to vše  může působit jako  mocná síla  měnící prostředí. 

Přírodní  požáry  (natural fires)  jsou  asi  nejčastěji  diskutovaným  a  současně 

nejkontroverznějším  tématem  debat  ekologů  týkajících  se  disturbancí.  To  si  můžeme 

předvést na příkladu USA: až do 40. let 20. století zde byly požáry vnímány jako nežádoucí a 

byly vždy hašeny, ale později začaly být pomalu vnímány jako přirozená součást formování 

ekosystémů.  Tak  v 60.  a  70.  letech  začali  manažeři  Yel owstonského  národního  parku 
experimentovat s 

řízenými  požáry  a  začátkem  70.  let  přijali  tzv.  „řídící  plán  přírodních 

požárů“.  Za  prvních  16  let  chodu tohoto programu vzniklo v národním  parku  235  požárů, 
které postihly celkem 33 

759 akrů půdy (jen asi  100  zasáhlo větší plochu  než  100  akrů) a 

všechny se uhasily samy. V 

létě  1988  se  však  situace  dramaticky  změnila:  celý  rok  bylo 

mimořádné  sucho  a  řada  lokálních  požárů  vyvolala  zájem  návštěvníků  parku  i  médií, a to 
nakonec donutilo 

manažery parku ke snaze všechny požáry uměle uhasit. Ovšem to již začal 

srpen a situace se zhoršila natolik, že se 

požáry již nedařilo lokalizovat. Za jeden jediný den, 

nejhorší ze všech, 20. srpen, silné poryvy větru rozšířily požáry na 150 000 akrů lesa. Požáry 

v 

tomto  roce  přetrvaly,  navzdory  snaze 25 000  požárníků,  a  skončily  až  na  podzim 

napadnut

ím  sněhu. Za tento  jediný  rok  lehlo  popelem  1,2  milionu  akrů  v širší oblasti