ZOO OTÁZKY KE ZK

- Dýchání celým povrchem těla (schopné přežívat i anaerobní podmínky)

55. Hlístice (Nematoda). Uveďte, které řády parazitují u rostlin a jakou zvláštní strukturou se obvykle vyznačují? Uveďte zástupce.

• Řád: Háďáta (Rhabditida) – rhabditoidní jícen

• Řád: Háďátka (Tylenchida) – rhabditoidní jícen s mohutným bulbem a často dutý bodec (stilec) v ústní dutině – háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci), háďátko řepné (Heterodera schachti)

56. Řád Enoplida. Uveďte vývojový cyklus tenkohlavců (Trichuris spp.) a svalovce stočeného (Trichinella spiralis). U kterých hostitelů tito cizopasníci obvykle parazitují?

- Vývojový cyklus tenkohlavců (Trichuris spp.): přední část této hlístě je tenká, zanořená ve sliznici tlustého střeva hostitele, do lumen střeva „vyčnívající“ pouze silnější zadečkové části těla tenkohlavců. Napadený hostitel trpí těžkými průjmy. Tenkohlavci mají odolná víčka s 2 pólovými zátkami a přímý vývoj

- Vývojový cyklus svalovce stočeného (Trichinella spiralis): Hostitel se nakazí pozřením syrového masa obsahujícího infekční larvy. Po natrávení v žaludku se larvy uvolní, přejdou do tenkého střeva a za 2-6 dní dospívají. Po kopulaci se samice zavrtají do střevní sliznice, kde žijí 4-6 týdnů a produkují 200 – 1600 larev velikosti 100mm. Larvy migrují nejprve mízním systémem, později krevním řečištěm do kosterní svaloviny, tam se opouzdří a další vývoj probíhá poté, co je se svalovinou pozře další hostitel. Larvy jsou vlastně v modifikované svalové buňce, která je vyživuje a larvy tak přežívají i několik let. Po 6-12 měsících struktura začíná vápenatět. Pohyb larev je omezen na rotaci. Člověk se nakazí pozřením nedostatečně upravené svaloviny.

57. Do jakého řádu patří volně žijící háďátka? Jaký mají jícen? Patří do tohoto řádu také parazitické hlístice? Popište alespoň dva druhy, které jsou časté a liší se tvarem těla.

- Řád: Háďata (Rhabditida) – rhabditoidní jícen vyjma infekčních stádií parazitických forem, ty mají filariformní, parazitičtí: hádě dobytčí (Strongyloides papillosis), hádě koňské (Strongyloides westeri)

- Řád: Háďátka (Tylenchida) – rhabditoidní jícen

58. Měchovci (Strongylida). Co je charakteristické pro samce tohoto řádu? Čím se šíří zubovky? U kterých hostitelů hlavně parazitují? Jsou plicnivky biohelminté nebo geohelminté?

- samci mají trojlaločnatou pářící plachteku – kopulační burzu

- Strongylidi jsou především velmi častí endoparazité gastrointestinálního a dýchacího traktu býložravců (především přežvýkavců a koní)

- Časté jsou také zubovky (Oesophagostomum), které parazitují u prasat a přežvýkavců. Nejčastěji se šíří infekčními larvami, které jsou pozřeny s pastvou.

- Plicnivky jsou geohelminté (přenos přes infekční larvy) nebo biohelminté.