ZOO OTÁZKY KE ZK
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- potočnice račí (Branchiobdella astaci), pijavka lékařská (Hirudo medicinalis), pijavka koňská (Haemopis sanguisuga)
52. Máloštětinatci (Oligochaeta). Vyjmenujte čeledi se zástupci. U žížalovitých (Lumbricidae) napište konkrétně, jak žížaly prospívají půdě a půdotvornému procesu (uveďte 10 zlepšení). Uveďte zástupce.
- č. Nítěnkovití (Tubificidae): nítěnka větší (Tubifex tubifex), naidka plovatková (Chaetogaster limnaei)
- č. Roupicovití (Enchytraeidae): roupice bělavá (Enchytraeus albidus)
- č. Žížalovití (Lumbricidae): žížala obecná (Lumbricus terrestris), žížala hnojní (Eisenia foetida)
- provzdušnění a převrstvení půdy, vytvářejí hrudkovitost půdy, zlepšují její propustnost pro vodu, významně se podílí na tvorbě humusu, obohacují půdu o užitečné bakterie a svůj trus, zvyšují podíl makropórů, stabilizují organické látky – pomalejší mineralizace, odkládají fekální pelety – tvoří vrstvu, která chrání půdu před erozí, zlepšují filtrační schopnosti půd
53. Pijavice (Hirudinea). Charakteristika, 3 zástupci.
- Tř. Pijavice (Hirudinea): 2 přísavky na konci a začátku článkovaného těla, počat článku je 33 nebo násobek tohoto čísla, nemají štětiny, cévní soustava otevřená a někdy úplně nahrazená coelomovými kanálky, opasek přítomen sezónně, poblíž něho vyústění všech párů varlat
- potočnice račí (Branchiobdella astaci), pijavka lékařská (Hirudo medicinalis), pijavka koňská (Haemopis sanguisuga)
54. Hlístice (Nematoda). Popište jejich povrch, tělní dutinu, svalovinu, trávicí, nervovou, vylučovací soustavu, čím dýchají, rozmnožování.
- Mají nepravou tělní dutinu (pseudocoel), oblý tvar těla, tělo protáhlé až nitkovité, válcovitého průřezu, nečlánkované. Tělní povrch je tvořen odolnou mnohovrstevnou kutikulou, vylučovanou z hypodermis. Podpovrchová svalovina tvořená pouze podélnými svalovými vlákny.
- Nervová soustava je dobře vyvinuta. Jícnový nervový prstenec je složený z přilehlých nervových ganglií a dvou párů nervových vláken spojených příčnými spojkami. Z tohoto prstence vybíhají podélné nervové provazce uzavřené v hypodermálních lištách. Smyslové orgány jsou v podobě papil kolem ústního otvoru a kloaky. V kutikule je také řada žláz se senzorickou fcí.
- Trávicí soustava je vyvinuta. Za ústním aparátem (ústní kapsula, papily, pysky, trny, zuby) následuje jícen, který je většinou svalnatý někdy též žlaznatý, za ním následuje trubicovité střevo zakončené řitním otvorem. Jícen se člení na 2-3 oddíly, zadní část je často rozšířena ve svalnatý bulbus.
- Vylučovací soustavy jsou žlaznaté vylučovací (exkreční) buňky (renety), které jsou napojeny na exkreční kanálky (chordy), které vyúsťují do exkrečního sinu a ústí na povrch těla exkrečním pórem.
- Většina gonochoristé, u některých skupin se však setkáváme s partenogenetickými generacemi (háďátka) nebo s hermafrodity. Hlístice jsou většinou oviparní (vejcorodí), vzácně ovoviviparní. Kdy se z vajíček již v děloze líhnou larvy 1. stádia. Pohlavní orgány jsou trubicovité. Zadní konec těla samce je většinou zahnut a tvoří kopulační burzu, která usnadňuje kopulaci (její pomocí si sameček přidržuje a obklopuje samičku v místě její vulvy), dále jsou zde přídatné kopulační struktury – sklerotizované spikuly neboli pářící jehlice, které sameček vsunuje do pochvy samičky a roztahuje ji tak. U hlístic obvykle dochází k 4 svlékáním, po posledním svlékání vzniká juvenilní hlístice, která pohlavně dospívá.