VÝVOJOVÁ_PSYCHOLOGIE

14.4 Odchod do důchodu

• ztráta profesní role, horší soc. status a omezená privilegia

• ekonomická závislost na společnost a omezená možnost do dění této společnosti nějak zasahovat

• symbolicky odchází ze společnosti do svého soukromí

• někteří lidé nejsou k odchodu do důchodu motivováni: skutečná zájem o profesi, potřeba uchovat si soc. status, zachovat určitý živ.styl, kontakt s lidmi, ekonomické důvody

• odchod do důchodu zasahuje všechny složky lidské osobnosti, mění prožívání, uvažování a chování starého člověka, ovlivňuje jeho postoj ke světu i k sobě samému

• odchodem do důchodu se narušuje zafixovaná struktura deního režimu

• méně soc. kontaktů

• důchodci se obyčejně zaměřují na rodinu a na činnosti

• mění postoj k různým činnostem a situacím

• schopnosti a dovednosti, které nevyužívá, postupně upadají

• je obtížnější to, co by pro starého člověka mohlo mít nějaký smysl

• starý člověk potřebuje někam patřit a být někým akceptován

• důchod zhoršuje i ekonomickou situaci

Adaptace na důchod

• fáze přípravy

• fáze bezprostřední reakce na změnu, pocit vykořenění a ztráty zafixovaných hodnot

• fáze deziluze a postupného přizpůsobování nové živ. situaci – syndrom čtyř stěn - člověk se uzavírá doma a chybí mu motivaci k jakékoli aktivitě

• fáze adaptace na živ. styl důchodce a stabilizace nového stereotypu – denní, resp. týdenní, program důchodce má nyní nějakou trvalejší strukturu

• prožívají čas jiným způsobem, prožívání času ovlivňuje i úbytek paměťových funkcí

Manželství

• mírně stoupající tendence

• odchodem do důchodu dochází ke změnám vztahů mezi manžely¨

• mužská role je v domácnosti důchodců méně významná, a proto má nižší soc. status¨

• mění se i názor na toto manželství, na jeho význam a smysl

• v rodinách důchodců se mění živ. styl

• narušení různých rodinných zvyklostí v oblasti konzumu – šetření

• staří lidé si uvědomují, že je partner pro ně velmi důležitý – ubyla možnost jiných soc. kontaktů, staří manželé jsou na sebe mnohem více odkázáni

• v době stáří se posiluje zvyk na partnera a na styl společného soužití

• partner je zdrojem pocitu jistoty, bezpečí, sounáležitosti, stabilní společník

• sexuální život mlže přetrvávat

• stresová situace: nemoc partnera – prožívána jako vlastní ohrožení, může se stát břemenem, dlouhodobá péče o závažně nemocného, dementního partnera mlže vést až k syndromu vyhoření

• společnost považuje za normální, že se stará žena obětuje svému partnerovi a postará se o něho i v tak těžké situaci – od mužů se nic takového neočekává

Smrt manželského partnera: ovdovění, pocit ohrožení, prázdnoty, osamělosti, zhroucení struktury navyklého denního režimu, ztráta jeho smyslu, zhoršení ekonomické situace, zármutek, truchlení, kontakt s partnerem je udržován na symbolické úrovni – fáze smlouvání, zvýšení pocit bezvýznamnosti