VÝVOJOVÁ_PSYCHOLOGIE

14.2 Psychické změny ve stáří

• biologicky podmíněné změny: - pouhý projev stárnutí, vyvolal nějaký chorobný proces

• strukturální i funkční změny mozku – klesá hmotnost mozku, úbytek mozkové kůry, zhoršení fluidní inteligence

• psychosoc. podmíněné změny – podobná soc. zkušenost - kohoutová zkušenost, životní styl, postoje společnosti

Změny poznávacích procesů ve stáří

• zpomalení tempa, celková těžkopádnost, rozvážnost, trpělivost, zhoršování zrakové a sluchové ostrosti, musí se mnohem více soustředit, naslouchadla a brýle jsou přijímány neutrálně společností; sklon k afektivním výbuchům, úzkostnost, deprese, raději se od společnosti izolují, senzorický registr – závisí na fce krátkodobé paměti

• poruchy paměti: dochází k celkovému útlumu a zpomalení všech paměťových procesů: ukládání i vybavování, ale nezávisí to jenom na biologických změnách, taky na vzdělání atd.

• přijatelná fce paměti je důležitá i pro uchování vlastní ID

• změny intelektových funkcí jsou individuálně variabilní: dědičné dispozice, dosažené vzdělání,

• dochází ke zpomalené výkonu, ale ne celkové kapacity

• hůře chápe nové situace, obtížněji se čemukoli novému učí, hůře se přizpůsobuje, dává přednost stereotypu a rutině – až moralizování

• realistický postoj ke stáří x nepřiměřený – ztráta kritičnosti

• adaptivní strategie: selekce – vybrat si jen to, na co stačí; optimalizace – co nejlépe využít svých zachovaných schopností; kompenzace – vyrovnávat úbytek některých kompetencí využitím jiných

• závažná somatická choroba v různé míře zatěžuje všechny, tedy i psychické funkce nemocného organismu

Změny regulačních procesů v období stáří

• citově labilnější a hůře své emoční projevy ovládají; změny a výkyvy emočního ladění ovlivňují všechny ostatní psychické funkce; změny vůle – aktivní vůle bývá dost často inhibována – neradi se rozhodují, pasivní vůle – silnější než dříve – stálost, vytrvalost

• stáří je charakteristické poklesem potřeby změny – větší koncentrace na vlastní potřeby: stimulace je snížena, učení také – stereotyp, citové jistoty se ale zvyšuje – strach z ovdovění, onemocnění, seberealizace – symbolicky, v rámci vzpomínek, otevřené budoucnosti – strach z nemoci, opuštěnosti, event. smrti

Změny osobnosti ve stáří

• zdůraznění některých vlastností

• opatrnost, nerozhodnost, puntičkářství, bázlivost, úzkostnost, sklon k nespokojenosti, egocentrismus, akcentovaná extroverze, podezíravost, vztahovačnost, prohloubená introverze

Změny postojů a sociálního chování starých lidí

• Potřeba soc. kontaktu – potřebují i své soukromí, kontakt s vrstevníky přináší starému člověku jiné uspokojení než kontakt s mladšími lidmi; problém – osamělost, spojená ze ztrátou mnoha soc. kontaktů, hledají způsoby jak se jí vyhnout – lidé v sousedství vytvářející soc. teritorium, telefon, zvíře či média

• Komunikace – nedoslýchavost, pomalost, poruchy paměti – obtížněji si vybavují slovní pojmy, tendence svoje sdělení opakovat, komunikace se skupinou je obtížnější než s jednotlivcem, tendence komunikovat prostřednictvím tělesných potíží – cíl: upoutat zájem blízkého člověka// mladší lidé mávají v komunikaci se starým člověkem tendenci manipulovat jej do role pasivního příjemce určitých sdělení či pokynů

• Postoj k normám chování – odmítají změny i v oblasti hodnot a norem

• Změny rolí, které jsou typické pro stáří, vedou ke stále větší anonymitě, ke ztrátě individuálně specifických znaků