EAS ke zkoušce

Koeficient tržnosti = tržní cena / úřední cena a podle tohoto koeficientu 3 kategorie:

• pozemky do 1 ha (pro nezemědělské účely) 91% prodejů

• pozemky s výměrou 1-5ha (zemědělské, nezemědělské i spekulace) 7% prodejů

• nad 5 ha (zemědělské účely) 2% prodejů

VÝROBNÍ FAKTOR PRÁCE

Zaměstnanost podle právních forem - v obchodních společnostech pracuje 54% pracovníků sektoru, ve družstvech 23,4% a v podnicích fyzických osob 22,3%.

Podle postavení v hlavním zaměstnání lze pracovníky v zemědělství rozdělit do 5 sociálně ekonomických skupin:

Zaměstnanci (70%) - mzda v zemědělství je v porovnání s průměrem v národ. hospodářství velmi nízká – mluvíme o “mzdové disparitě”
Pracující členové zemědělských družstev
Podnikatelé pracující na vlastní účet
Zaměstnavatelé
Pomáhající rodinní příslušníci

Příjmová (důchodová) disparita (nerovnoměrnost dosahovaných příjmů) – hypotézy vzniku:

• hypotézy orientované nabídkově

• Zvláštnosti zemědělské výroby – sklizňové výkyvy v důsledku změny přírodních podmínek, nízká trvanlivost produktů.

• Inverzní chování nabídky – při klesajících cenách produktů je snaha udržet příjmy zvýšením prodaných objemů.

• Hypotéza šlapacího mlýna – vstup do zemědělství, zažívajícího technický pokrok=rozjeté kolo – když vstoupí do zem. jeden zemědělec, jeho situace se zlepší, vstoupí-li ale mnoho zemědělců, finanční situace jich všech se zhorší.

• Faktor alternativních nákladů – rozdíl mezi očekávaným důchodem a skutečným důchodem. Při nenaplněném očekávání pak proto zemědělec zvažuje odchod ze zemědělství.

Je-li jeho skutečný důchod v zemědělství vyšší, než alternativní důchod (který by měl vykonáváním jiného zaměstnání), nemá důvod ze zemědělství odcházet.

• hypotézy orientované poptávkově:

• Engelův zákon – výdaje na potraviny se zvyšují pomaleji, než rostou průměrné důchody – to vede k podproporcionálnímu růstu důchodu rolníků.

• Nerovnoprávnost postavení zemědělců na trhu – v důsledku nedokonalé konkurence. Ceny neodrážejí skutečné společenské mezní náklady a společenské mezní užitky. Je to případ, kdy jedna strana trhu získává ekonomickou výhodu.

• Disparita vnější – ve vztahu k ostatním rezortům národní ekonomiky

• Disparita vnitřní – disparita uvnitř sektoru. Porovnává příjmovou úroveň zemědělských podniků v přepočtu na 1 ha zemědělské půdy a výši mezd vyplácených v jednotlivých typech podnikatelských subjektů.

NÁKLADY V ZEMĚDĚLSTVÍ

Proč se v zemědělství sledují náklady – stanovení skutečné ceny, stanovení nákladových cen má přímý vztah k tvorbě zisku, slouží ke zjištění efektivnosti výrobních faktorů, zjištění rezerv v hospodaření, vyjadřují nákladovost a tím částečně konkurenceschopnost výkonů