vypisky-z-antropologie-kultury

Gennep se zabýval zejména liminalitou.

Clifford Geertz – představitel symbolické a interpretativní antropologie. Prováděl výzkumy na Bali a v Maroku (u Berberů).

- nejznámější představitel vycházející z tradice romantismu (každá kultura je jedinečná a nelze je srovnávat)

- americký kulturní antropolog, pohyboval se především v Maroku a Indonésii (zajímal se o náboženství), Indonésie – náboženství = Islám, žije tam 240 mil. obyvatel, z toho 86% je věřících v Islám, ze zákona je tam dáno, že tam musíte v něco věřit

- jeho pojetí kultury: vychází z Webera – kultura je pavučina symbolů, my jsme si utkali pavučinu a my musíme odkrýt jejich význam, hájí především tu tezi, že bychom měli nechat mluvit toho domorodce, jak vidí svět kolem sebe, antropologie by měla být psána jako román, text aby byl čtiví, zhuštěný popis: tj. kulturu bychom měli (antropolog) popsat do nejmenších podrobností a detailů, obecná forma může být, ale pouze v té dané kultuře.

Výzkum v Maroku u Berberů – Berberská kultura – byli ovlivněni různými jinými kulturami (římská, fénická), posléze došlo k islamizaci obyvatelstva. Nepřijali arabizaci, pouze islám. Porovnával islamizaci Maroka a Indonésie, zjistil, že jsou velmi rozdílné.

Výzkumy na Bali – jako jediný ostrov v Indonésii má odlišné náboženství – hinduismus, jeden čas byl na Bali budhismus, v 16.stol. sem utekli hinduističtí kněží a zavedli Balijský hinduismus – je velmi specifický s prvky animismu tj. víra v duchy. balijský proto, že se tu promítají spoustu jiných prvků z ostatních náboženství

hora Agung – posvátné místo, pod ní sídlí Besaky – chrám

v 60.l. vláda uznala hinduismus jako právoplatné náboženství v Indonézii

projev balijského hinduismu – věří na dobré a špatné duchy, oni tvrdí že musí být zlo a dobro v rovnováze, to se projevuje všude, 1x za rok musí být „očištěn“ celý ostrov, může být očištěna i žena tzv. rituální očištění, každý den si udobřují dobré i zlé duchy (ráno jedu autem, do auta dám obětinku – banánový list s rýží, ovocem a vonnou tyčinkou, dává se to vysoko; pro zlé bohy – na zem ustříknu kořalku, či dám obětinku, ale např. zkažené ovoce)

Celá balijská kultura je založena na tancích a hrách – je to pro ně rituál, ale je to dělané i pro turisty – v dnešní době. Je to o boji dobra a zla a rovnováze mezi nimi. I když je to pro turisty, kněz posvětí herce. (Rangda – čarodějnice, představitelka zla, bojuje proti Bárongovi, dobrý bůh = epos), Tanec LEGONG – tanec prsty a pohybem očí, Hudba KEČAK – zpěv, hudba

Smrt a truchlení na Bali – smrt je také konstrukt, věří v reinkarnaci. jak zacházejí balijští hinduisté se smrtí? Je to obřad, dle kasty bude velikost obřadu, velmi nákladné, čím větší kasta, tím honosnější obřad. U nižších kast se čeká, až jich bude více. Smrt je jen přestupní stanice. Na obřadu se nepláče, může se účastnit i turista. Přípravy končí samotnou kremací, která probíhá na svaté louce, je u toho hodně křiku, musí přejít alespoň 1x potůček či říčku, aby tam nechali ty špatné démony…,