vypisky-z-antropologie-kultury

- zkoumal zde tedy rasismus, zkoumal školní knihy a učebnice, a již v těchto učebnicích poznal určité rozdělení, byli tam rozdíly jak černí x bílý, lepší postavení ve společnosti měl ten, kdo měl bělejší pleť, čím bělejší = tím lepší postavení, platilo to i ve vlastní komunitě

- výzkumy v Indii

- Inspirace v evolucionismu, Darwinově biologické evoluci a v historickém materialismu K. Marxe

- zabýval se i tím jak vysvětlit – „Aztéckou lidskou oběť“ – snaží se to vysvětlit podle kulturního materialismu, měli málo masa a nemohlo to uživit obrovskou aztéckou říši, proto zabíjeli své zajatce, tím prostředím ve kterém žijeme, jsme donuceni i jíst lidi – tato teorie vyvolala mnoho polemik a sporů je velmi nepravděpodobná, hledali důvody jak to vyvrátit a zdůvodnit to jinak

1) náboženství (lidská oběť je dar bohu)

2) materiální význam - výživa husté populace - nedostatek bílkovin

3) rituál - tmelící prvek (tím že se ho účastním, dávám na vědomí, že jsem Azték a souhlasím s tím sežráním člověka)

4) diplomatická stránka – aztécká říše byla veliká, nebylo lehké celou zemi pojmout (neměli koně a nemohli si pro nikoho jen tak zajet) takže bylo dobré roznést řeči – nepůjdeš proti nám tak tě zničíme, staneš se otrokem atd.

Dále prováděl výzkum v indiánských rezervacích o současném životě indiánského obyvatelstva. Rezervace s Indiány – dnes, velký problém, nemají co k obživě, takže se tam šíří drogy, hazard atd…

Tanec duchů – to je rituální tanec, který měl vyřešit problém u Siouxů, kteří chtěli, aby na „bílého muže“ spadla hlína, protože je vzali z jejich prostředí a dali je do jiné rezervace, proto byli různé bitvy – Bitva u „Wounded Knee“, vznik památníku „Mount Rašmor“ – skála s obličeji prezidentů USA.

___________________________________________________________________________

POSTMODERNÍ ANTROPOLOGIE

Kultura jako ideový systém - Neboli nová Etnografie

- 60. léta 20. století se v antropologii prosazují nové směry – prosazuje se plně kvalitativní výzkum a zaměření na jedince a jeho chápání světa.

Vznikají dva směry: Kognitivní antropologie (můžeme vytěsnit !!!!!!!!!!!!) a

Symbolická a interpretativní antropologie - Nahlížejí na kulturu jako na ideový systém (myšlenkový systém) vytvářející se prostřednictvím jazyka (když řeknu stůl, představím si stůl – desku a nohy) a interakce (přiřadíme ke stolu funkci – tak to bude např. jídelní stůl). Vymezují se vůči materialistickým teoriím, jež chápou kulturu jako adaptaci na prostředí. Svět kolem nás – tu realitu vytváříme my lidé, protože tomu dáváme smysl.

Pigmalion efekt = např. řekli učitelům, že jejich žáci měli nadprůměrné výsledky, a učitelé se k nim začali chovat jako k nad průměrným, pak ty žáci se opravdu stali nadprůměrnými. Žáci, které netestovali, byli stále podprůměrní. Je to tím že k těm testovaným dětem se chovali lépe, věřili jim (jazyk + interakce)