vypisky-z-antropologie-kultury

Jazykový relativismus - co jazyk, to jiná realita, podle jazyka se odlišují reality

Hopiové – kmen, zvláštní skupina, dělal u nich výzkum, chtěl dokázat že se jazyk liší gramatikou, a tím potvrdit Sapir-Whorfovu hypotézu, zjistil že nemají čas v jazyce – minulost, budoucnost; později zjistili, že mají svůj kalendář.

KOFIGURACIONISMUS

Nový směr americké kulturní antropologie – představuje kritickou reakci na omezenost difuzioniostické teorie kultury. Jeho jádro tvoří předpoklad, že jednotlivé kultury představují integrované systémy které jsou organizovány v souladu s kulturní gramatikou dané společnosti.

Teoretická východiska: pokus o systémový výklad získaných kulturních prvků, zavedení pojmu kulturní vzorec - jako první definoval A. Kroeber – takové konfigurace nebo systémy vnitřních vztahů jež dávají každé kultuře její koherenci.

Ruth Bendict (1887-1948) – patří do školy F. Boase, škola osobnost a kultura, snažili se propojit antropologii s psychologií, její dílo: „Kulturní vzorce“ – kulturní determinismus – bestseller, v knize se snaží dokázat, že každá kultura má nějaký psychologický typ, své vlastnosti, které tu kulturu popíší (vytvářela = národní kulturní stereotyp, což v dnešní době se prokázalo, že je špatně)

byla u Kwakiutlů, Pueblanů (Hopiové), Dobuané (Nová Guinea), ke každému se snažila přiřadit ty vlastnosti a psychologický princip,

V knize Vzorce kultury předložila portréty 3 kmenových kultur, na které se zaměřovala:

1. Pueblané-nekonfliktní, vyrovnaní, náboženství - Apolonský typ kultury

2. Kwakiutlové – soupeření, temperament, prestiž, statutové soutěžení – Dionýský typ kultury

3. Dobuané (Nová Guinea) – nedůvěřiví, zlí, čarodějnictví – Paranoidní typ kultury

Další dílo – Chryzanténa a meč – o japonské kultuře (za války, výzkum na dálku) popsala dva protikladné rysy japonské kultury – princip estétství chryzantéma) a prestiž bojovníka (meč)

PODOBNĚ JAKO JEJÍ UČÍEL Boas zastávala radikální verzi kulurního determinismu.

Margaret Mead (1901-1978) – velmi oblíbená žačka Boase,

- podrobnosti neznáme, dostala se k antropologii jako velmi mladá, ve svých 20ti letech udělala první velký výzkum, to jí dovolil Boas. Měla podpořit kulturní determinismus, že člověka vytváří kultura ne geny, Boas jí poslal na Samou, měla u dospívajících dívek dokázat, že to dospívání probíhá jinak než u té společnosti americké, vyvrátit biologický vliv. Dílo: Dospívání na Samoi (1928) - Dělala výzkum a zjistila, že mají pubertu jako po másle, jsou mírní, je to úplně jiné – její dílo podporovalo teorii kulturního determinismu. Neuměla jazyk a při výzkumu používala překladatele. Její výzkumy po letech zcela vyvrátil Derek Freeman.

Jako první antropoložka se zabývala dětstvím – položila základy gender studies.