Nový Microsoft Word Document

1

Atom — základní stavební částice všech látek. Nedělitelná a elektroneutrální částice. Sloučené tvoří molekuly.

Protony р+ — částice s kladným nábojem, jejíchž počet v jádře udává protonové číslo Z.

Neutrony n0 — částice bez náboje, jejíchž počet v jádře udává neutronové číslo N.

Elektrony e- — částice se záporným nábojem, které kompenzuje náboj jádra, jejíchž počet je roven počtu protonu v jádře.

Nukleony — to jsou protony a neutrony, jejichž počet v jádře udává nukleonové číslo A, pro které platí: A=N+Z.

Nuklidy — látky, složené z atomů, jejichž jádra mají stejné protonové číslo, stejné neutronové číslo a nukleonové číslo.

Izotopy — atomy se stejným počtem protonů, ale s různým počtem neutronů.

Izobary — atomy se stejným počtem nukleonů, ale s různým počtem protonů.

Modely atomu:

1. Thomsonův model atomu (“houska s rozinkami“)

2. Rutherfordův model atomu (“planetární model atomu“, kladné nabité jádro, kolem elektrony)

3. Bohrův model atomu (“kvantově mechanicky model“, kladné nabité jádro, elektronový obal s elektrony)

Kvantová mechanika — popis jevů v atomovém měřítku (energie mikročástic je kvantována; korpuskulárně vlnový dualismus; princip neurčitosti)

Atomový orbital — oblast nejpravděpodobnějšího výskytu(прису́тствие) elektronu v prostoru

Pravidla zaplňovaní:

• Výstavbový princip = princip vzrůstající energie): AO s nižší energií se zaplňují dříve než AO s vyšší energií.

• Pauliho vylučovací princip = každý AO může být obsazen nejvýše dvěma elektrony s opačným spinem.

• Hundovo pravidlo = AO se stejnou energií se obsazují nejprve po jednom elektronu

Kvantová čísla — slouží pro popis chování(поведе́ние) elektronů v atomových orbitalech (čtyři kvantová čísla):

• Hlavní (n) - udává energii elektronu v atomovém orbitalu (nabývá kladných celočíselných hodnot).

• Vedlejší (l) - udává tvar atomového orbitalu, spolu s hlavním kvantovým číslem určuje energii elektronu v AO.

• Magnetické (m) - udává prostorovou orientaci AO nabývá celočíselných hodnot od –l do +l (el).

• Spinové (s) - udává orientaci vnitřní rotace elektronu, může nabývat pouze hodnot +1/2 a –1/2.

8

Koroze — rozrušování materiálu fyzikálním a chemickým působením vnějšího prostředí (nejen kovy, ale i plastické hmoty, dřevo, beton …) Důsledek koroze → znehodnocení materiálu.

Chemická koroze — probíhají především v plynném prostředí za vysokých teplot a elektricky nevodivém kapalném prostředí. Vzdušný kyslík — nejvýznamnějším prostředím.

• probíhá několik dílčích děju, důsledkem → vznik korozních produktů (oxidů) na povrchu kovu.

• dle charakteru této vrstvy(слой) korozních produktů dochází při oxidaci k difúzi částic kovů k povrchu vrstvy a současně k difúzi kyslíku vrstvou korozních produktů k povrchu kovu.

• rychlost oxidace → určována rychlostí difúzních pochodů - se zvyšováním teploty = urychlení difúze a rychlost koroze.