Nový Microsoft Word Document

Samovolný rozpad jader (přeměny) — radioaktivní rozpad = samovolná přeměna atomových jader na jádra stálejší(стабильный). Vlastnost jader bez vlivu vnějšího prostředí (tlak, teplota, forma vázání ve sloučenině).

Rozpadová konstanta — pravděpodobnost(вероя́тность) rozpadu daného jádra za jednotku času.

Poločas(Период) rozpadu — je doba, za kterou se z výchozího počtu atomů přemění jenom jedna polovina.

Rychlost částic:

• α dosahuje nejvýše 1/15 rychlosti světla

  • procházejí podle své rychlosti jen tenkými kovovými fóliemi a zabrzdí(затормози́ть) se již vrstvou(слой) vzduchu o tloušťce několika centimetrů, příp. listem papíru

  • částice α mají velmi značnou ionizační schopnost.

• β dosahuje 40 až 90% rychlosti světla, není však pro daný zdroj jednotná a rychlosti tvoří zpravidla souvislé pásmo

  • schopnost částic β pronikat vrstvami látek je poměrně značná a závisí na jejich rychlosti

  • projdou např. snadno vrstvou hliníku(слой алюминия) 1 mm a dají se odfiltrovat(может быть отфильтрован) od paprsků α, které se zcela zabrzdí

  • ionizační schopnost částic β je nižší než α.

• γ šíří se rychlostí světla a je nejpronikavější vlivem krátké vlnové délky

  • ionizační energie je nejnižší.

Vliv na živé organismy — při zásahu(попадании) makromolekuly může ionizace způsobit poškození či destrukci buňky.

• α vlivem ionizačních účinků(влия́ние ) a prostupností hmotou nebezpečné v bezprostředním kontaktu(в непосредственном контакте) (potrava, inhalace(ингаляция))

  • kumulace v kostech (krvetvorba), mutace

• β ionizační schopnost nižší, ale záření pronikavější, ohrožuje povrchové tkáně (kůže, oči)

• γ nejnebezpečnější, ionizační účinky nejnižší, vysoká prostupnost(проница́емость) hmotou

  • pro ochranu možno použít pouze silné olověné desky či betonové bloky (desítky cm)

  • kumulace poškození- pozitivní přínos(вклад) při léčbě (úzký paprsek(луч))

Jaderné reakce — přeměna atomového jádra vyvolaná(вы́званный) zasažením jádra částicí buď z přirozeného zdroje(естественный источник) (radioaktivního zářiče) nebo zdroje umělého (urychlovače částic).

2

Periodický zákon– fyzikální a technické vlastnosti prvků jsou funkcí jejich atomových vah.

Vznik tabulky – Periodickou tabulku vytvořil D. I. Mendělejev, zařadil tehdy 63 známých prvků do řady stoupajících atomových hmotností.

Periodická soustava prvku — vychází z periodického zákona, který zformuloval D. I. Mendělejev v roce 1869.

Princip – tabulka je upravena tak, že ve vodorovných řadách stoupala atomová hmotnost zleva doprava, přičemž prvky podobných vlastností stály nad sebou. Později však ve čtyřech případech muselo dojít k přehození(передви́нуть) prvků. - atomové (protonové) číslo, uvádějící( ука́зывать ) počet kladných nábojů v jádře, určuje postavení prvku v periodické soustavě