Finanční právo

1. Co je úkolem funkčního kontrolního systému v oblasti veřejné správy?

• Veřejná správa je projevem a součástí moci výkonné ve státě, jejíţ činnost je povahy podzákonné a musí být uskutečňována na základě a v mezích zákonů. Jedná se tedy o řídící činnost, která je zvláštním druhem společenského řízení a je začleněná do systému společenského řízení jako celku

• Kontrola je souhrn činností, které jsou nedílnou součástí každé řídící činnosti směřujících k vytčeným cílům. Kontrola se provádí v určitých vztazích a specificky se podílí na realizaci stanovených cílů.

• Kontrolou veřejné správy se zjišťuje stav činnosti veřejné správy, co mělo být nebo má být, z jakého důvodu nebyly splněny určité povinnosti, vyvozují se závěry a dochází k nápravným opatřením. Kontrola veřejné správy tak plní následující funkce; poznávací (zjištění existujícího stavu), zjišťovací (ověření zamyšleného stavu), porovnávací (určení odchylek existujícího od zamyšleného) a nápravnou (náprava zjištěných odchylek).

1. Jaké jsou kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu?

Vykonává kontrolu:

• V oblasti hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými ve prospěch právnických osob

• Plnění státního rozpočtu ČR

• Státní závěrečný účet ČR

• V oblasti hospodaření s prostředky poskytnutými ČR ze zahraničí a za záruky státu

• Vydávání a umocňování státních cenných papírů

• Zadávání státních zakázek

• Může kontrolovat hospodaření ČNB

1. Popište postup v případě schvalování rozpočtového opatření

- Rozpočtové opatření představuje proces, kterým se v průběhu rozpočtového období mění velikost jednoho schváleného závazného ukazatele ve prospěch či na úkor jiného, přičemž je zajištěn postupem s předepsanou schvalovací procedurou k získání schválení návrhu tohoto opatření.

Vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi poslanecké sněmovny nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku

1. Čtení – návrh zákona uvede navrhovatel, po něm vystoupí..?, poslanecká sněmovna obecně projedná v rozpravě základní údaje návrhu

2. Čtení – uvede návrh zákona navrhovatel, s obsahem rozpočtu, jeho zdůvodnění přednáší jménem vlády ministr financí, po navrhovateli vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru, o návrhu zákona se koná podrobná rozprava (může se vrátit do prvního čtení), připomínky a návrhy se pošlou předsedovi a poslancům poslanecké sněmovny

3. Čtení – se zahájí 48 po skončení 2. čtení, koná se rozprava, ve kterém lze navrhnout pouze opravdu legislativně technické chyby (gramatické chyby). Pak se usnese, zda poslanecká sněmovna souhlasí, když s tím souhlasí – jde to k podpisu prezidenta a pak do sbírky zákonů a tento návrh se přeměňuje v zákon