Kategorie času v chorvatštině a v češtině - seminární práce

1.3 Budoucí čas (futurum)

Jak již bylo zmíněno výše, u sloves dokonavých bývá futurum vyjádřeno tvary přítomnými (napíši, vrátím se), u nedokonavých sloves se vyjadřuje složenými tvary, a to z infinitivu plnovýznamového slovesa a futura slovesa být (bud-u číst, bud-eš péct, bud-e dělat, bud-eme sázet, bud-ete krýt, bud-ou tisknout). U některých nedokonavých sloves, která většinou znamenají pohyb, se budoucí čas vyjadřuje jednoduchým tvarem s prefixem po-/pů- (půjdu, pojedu, poběžím, poplavu, potáhnu, poteče, povezu, pokvetu atd.). V Akademické gramatice spisovné češtiny jsou tyto dva výše popsané způsoby tvoření nazývány jako analytické a syntetické.

Budoucí čas ovšem vyjadřuje i jiné významy, než kterými jsou prosté děje v budoucnosti, „jedním z nich je např. nejistota o přítomném ději (nepřišel, to bude asi nemocný), dále pak výzva, varování či kritika (Co blázníš, přece nebudeš sedět jako ouřada někde v kanceláři?), výtka (Ty si budeš ležet v posteli a já abych vydělával) nebo žádost (Mladá dámo, budu vás muset poprosit, abyste se vzdálila).“ (Cvrček 2010: 241).

2. Kategorie času v chorvatštině (kategorija vremena)

Stejně jako je tomu v češtině, tak i v chorvatštině kategorie času rozlišuje přítomnost (sadašnjost), minulost (prošlost) a budoucnost (budućnost), ovšem s tím rozdílem, že soustava časů je v chorvatském jazyce bohatší a diferencovanější. Vedle přítomného času má chorvatština čtyři minulé časy (aorist a imperfektum a dva složené časy perfektum a plusquamperfektum)1 a dva časy budoucí (futurum 1 a futurum 2). Kategorie času a vidu jsou úzce spojeny i přesto, že tvoří oddělené gramatické slovesné kategorie. Tuto skutečnost můžeme pozorovat například u minulého času, kdy je imperfektum tvořeno pouze od nedokonavých sloves.

2.1 Přítomný čas (prezent ili sadašnje vrijeme)

Přítomný čas mají v chorvatském jazyce všechna slovesa. U nedokonavých sloves vyjadřuje přítomný čas děj, který aktuálně v době promluvy probíhá, od češtiny se však liší tím, že v chorvatštině má přítomný čas dokonavých sloves futurální význam pouze ve vedlejších větách, nejčastěji časových a podmínkových (kad dođe…, ako dođe…). Jak zmiňuje Hrvatska gramatika E. Barićové, v přítomném čase zde existují čtyři typy koncovek:

1. -em, -eš, -e, -emo, -ete, -u

2. -jem, -ješ, -je, -jemo, -jete, -ju

3. -am, -aš, -a, -amo, -ate, -aju

4. -im, -iš, -i, -imo, -ite, -e.

Silićova Gramatika hrvatskoga jezika popisuje děje, které může prézens vyjadřovat:

1. univerzálnost, tedy děj, který se uskutečňuje v minulosti, přítomnosti i budoucnosti, např. Sava teče kroz Zagreb;

2. děj, který se opakuje, např. Redovito svraća k nama;

3. děj, který se uskutečnil v minulosti – takový prézens se nazývá historický (pripovjedački/historijski), např. Jučer sjedimo u kavani i razgovaramo;