Kategorie času v chorvatštině a v češtině - seminární práce

2.2.4 Plusquamperfektum (pluskvamperfekt ili pretprošlo vrijeme)

Plusquamperfektum je posledním typem minulého času, který je stejně jako perfektum časem minulým složeným. Tvoří se od imperfekta či perfekta pomocného slovesa biti a příčestí minulého. Označuje děj, který předchází jinému ději v minulosti, např. Kad je ušao, oni su već bili završili glavni dio posla. (Silić – Pranjković 2005: 193). Jak bylo již zmíněno výše, často bývá tento čas nahrazován perfektem.

2.3 Budoucí čas

2.3.1 Futurum 1 (futur prvi ili buduće vrijeme)

Futurum 1 slouží k vyjádření děje, který následuje po okamžiku promluvy (tzv. absolutní budoucnost). Tvoří se nepřízvučnými prézentními tvary pomocného slovesa htjeti a slovesným infinitivem od dokonavých i nedokonavých sloves. Následující ukázka demonstruje způsob tvoření tohoto času u sloves s infinitivem končícím na -ti a -ći:

(ja) ću peći nebo peći ću

(ti) ćeš peći nebo peći ćeš

(on, ona, ono) će peći nebo peći će

(mi) ćemo peći nebo peći ćemo

(vi) ćete peći nebo peći ćete

(oni, one, ona) će peći nebo peći će

(ja) ću pitati nebo pitat ću

(ti) ćeš pitati nebo pitat ćeš

(on, ona, ono) će pitati nebo pitat će

(mi) ćemo pitati nebo pitat ćemo

(vi) ćete pitati nebo pitat ćete

(oni, one, ona) će pitati nebo pitat će

(Barić 1997: 241).

Pokud se infinitiv na -ti nachází před pomocným slovesem, ztrácí v mluveném projevu tuto svoji koncovku a v písemné podobě dochází k vypuštění koncového –i (výslovnost pitaću, v psané podobě pitat ću).

Především z rytmických důvodů v poezii, i tehdy, když se pomocné sloveso nachází bezprostředně za slovesným infinitivem, se někdy užívá plný tvar infinitivu na -ti, např. Čuti će ujutro pjevanje ćuka, oproti tomu se v některých případech z totožných důvodů užívá tzv. krnji infinitiv namísto plného tvaru, např. Zemlju će sunce u proljeće povuć. (Tamtéž: 242).

2.3.2 Futurum 2 (futur drugi ili predbuduće vrijeme)

Futurum 2 (v některých chorvatských gramatických příručkách také nazýván jako egzaktni) má platnost závislého budoucího času a používá se pouze ve vedlejších větách, především u nedokonavých sloves. Skládá se z dokonavého slovesa biti a příčestí minulého (budem čitao, budeš čitao, bude čitala, budemo čitali, budete čitali, budu čitali).

Tímto typem budoucího času se vyjadřuje v první řadě děj, který se uskuteční před jiným dějem v budoucnosti, např. Kad budeš dolazio, onda ćeš vidjeti. (Sedláček 1989: 166). Můžeme ním označit ale také budoucí děj, který se uskuteční paralelně s jiným dějem. Pokud je tvořen od dokonavých sloves, je v chorvatském standardním jazyce většinou zaměňován prézentem, např. Ako ga sretneš, pozdravi ga. (Silić – Pranjković 2005: 194). Při tvorbě od sloves nedokonavých vyjadřuje v první řadě souběžnost s jiným dějem v budoucnosti a není zaměnitelný prézentem, např. Oni će častiti kad budu završavali kuću. (Tamtéž).