Fonetika, fonologie, teorie pravopisu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
12
Vlastnosti hlasu
Výška/frekvence - závisí na frekvenci hlasivek (80-1000 kmitů/s)
- rozpětí hlasivek 1.2 cm u žen, až 2 cm u mužů
- neovlivňuje význam sdělení
Síla hlasu / intensita - větný přízvuk, ale obecně nemění význam sdělení
Barva hlasu / hlasový timbre [témbr]
- charakteristika hlasu, umožňuje identifikaci jednotlivce – při průchodu hlasovým ústrojím přidá
k hlasu šum, který je pro každého jedinečný
3. artikulace / modifikace
o
vytváření jednotlivých hlásek
o
artikulační orgány
Používá-li se pojem artikulace v širším slova smyslu, označuje všechny tři fáze tvoření řeči dohromady
a třetí fáze je pak označována jako modifikace. Při použití v užším smyslu jde pouze o fázi třetí.
Tři resonanční dutiny (resonátory) 1. ústní (orální)
2. nosní (nazální)
3. hrdelní (laryngální)
Artikulační orgány aktivní
= jsou pohyblivé, jejich pohybem se artikulace uskutečňuje
rty (labia)
jazyk (lingua)
měkké patro (velum)
hlasivky (chordae vocales)
Pasivní artikulační orgány = nepohyblivé nebo se při artikulaci nepohybují, na nich artikulace provádí, vytváří se překážka
výdechového proudu
rty (labia)
zuby (dentes) – v češtině nevyužívány
dásně (alveoly)
tvrdé patro (palatum)
měkké patro (velum)
hrtan (larynx)
dolní čelist (mandibula) – v češtině
nevyužívána
Klasifikace vokálů probíhá podle polohy jazyka
Konsonanty se klasifikují podle pasivních a. orgánů
(v češtině se tvoří nejvíce na alveolách)
Artikulační báze jazyka
Specifický způsob koordinace artikulační práce pro daný jazyk. Zahrnuje základní artikulaci hlásek,
hlavně místo a způsob tvoření hlásek a doplňkovou artikulaci. Souvisí se soustavou hlásek, které je mluvčí