Fonetika, fonologie, teorie pravopisu

2. horizontální 

3. vertikální 

4. labialisace 

Odchylky 

= ne všechny se stejně využívají – střední vytlačovány 

•  zkracování vokálů z ekonomických důvodů, nespisovné, protože kvantita významotvorná 

Konsonanty 

o 

vznikají vytvořením struktury 

o 

základní kritéria klasifikace 
místo – kde je utvořena striktura artikulačním orgánem 

způsob artikulace 

tři základní fáze: 

1. intense – jak orgány vytvářejí překážku 

definice: fáze zaujímání cílového artikulačního postavení 

2. tense – okamžik jeho trvání 

3. detense – fáze ústupu 

Dělení podle způsobu tvoření 

Závěrové  

= hlasové orgány uzavřou výdechovému proudu na některém místě úplně cestu → vzniká závěr 

(okluse), v detensi se vytvoří náhlé jednorázové uvolnění překážky → (explose) 

z hlediska artikulačního explosivy 
CZ názvy: hlásky okamžité, ražené, výbuchové 

b, p, t, k 

Úžinové 

= při detensi se artikulační orgán těsně přiblíží a vytvoří úžinu (konstrikce). Během detense se orgány 
postupně uvolňují, lze hlásku protahovat, zvuk postupně zaniká 

z hlediska artikulačního: konstriktivy 

z hlediska akustického: frikativy 

CZ názvy: úžinové, třené, trvací 
š, s, f, ch 

Polozávěrové  

= při tensi se výdechová cesta na okamžik úplně uzavře, v detensi se pak postupně uvolňuje stylem 

úžiny – semiokluse 

z hlediska artikulačního: semiokluzivy 

z hlediska akustického: afrikáty 

CZ názvy: polozávěrové, polotřené 

c, č, dz, dž 

Nazální oklusivy 

= rozdíl b/m – pouze v uvolnění patra 

m, n, ň a jejich nosové varianty