Paní_z_moře_-_INSCENACNI-VERZE-26.1.

WA N G E L Naše...! Ani nevíš, jak jsem ti za tohle slovo vděčný! 

(Vejdou Hilda, Ballested, Lyngstrand, Arnholm a Boleta.) 

HILDA No ne, heleďte se – vypadají s tátou jako novomanželé. 

ARNHOLM Anglická loď vyplouvá.

BOLETA Odtud je ji vidět nejlíp.

LYNGS T R A N D Letos naposled.

BALLES T E D Ale podívejme, dobrý večer, pane doktore. Dobrý večer, 

milostivá. Městská dechová hudba se dá slyšet. Touhle dobou nemáme 

nedostatek slavnostních příležitostí. Dneska to bude na počest anglické lodi. 

Radostné letní dny nám pominou, již brzy uzavře se každý průliv, jak praví 

básník. Je to smutné,paní Wangelová. A teď i o vás na nějaký ten čas přijdeme. 

Slyšel jsem, žese zítra stěhujete do Skjoldviku.

ELIDA Ne – z toho nic nebude. Rozhodli jsme se spolu dnes večer trochu 

jinak.

ARNHOLM To je mi tedy překvapení...!

E L I DA Tak vidíte, pane Arnholme. Vzpomínáte si – včera jsme o tom 

mluvili. Jak se z člověka jednou stane suchozemské stvoření – nenajde už cestu 

zpátky – k moři. Ani k mořskému životu. 

BALLES T E D Ale to je přesně jako s tou mou mořskou vílou.

E L I DA Asi tak, ano.

BALLES T E D Až na to, že ta mořská víla – ta na to umře. Zato lidi – jo, ti se 

dokážou aklama – aklimatizovat. Já vás ujišťuju, paní Wangelová – ti se 

dokážou aklimatizovat!

56 

E L I DA Ano, pane Ballestede, když mají svobodu, tak ano.

WA N G E L A odpovědnost, Elido.

E L I DA To je přesně ono. 

(Lyngstrand umírá. Elida se položí na plátno. Hilda zaječí. Ballested ve výchozí 

tvůrčí pozici. Opona jede dolů.) 

KONEC