Filozofie- zkouška

15. Nús

- Existence nekonečného množství vzájemně odlišných prvků, nad nimiž stojí řídící rozum – nús

Představitel Anaxagorás.

16. Bráhma

- Univerzální světový duch, princip, který vše řídí a prostupuje (Indie)

17. Átman

- dech, dýchání, podstata – jádro našeho já, k němuž pronikáme, duše, vlastní bytost

Bráhma a átman je to samé – celek bráhma, poznání jednotlivostí – átman

18. tao

- pozoruhodný, neuchopitelný a všemu pojmenování unikající princip, prostupující duší přírody a lidského nitra, často ztotožněn s cestou; dodržování řádu a miry

19. konfucianismus

- fil. směr z učení Konfucia
- založen na systému morálky, sociálních, polit. a nábož. myšlenek, chápe Tao (cestu) jako cestu člověka a společnosti, do popředí staví rozum a odpovědnost.

20. taoismus

- fil. směr (Lao' C) založený na třech principech:
1. cesta
2. ctnost
3. ponechání volného průběhu všemu
totální splynutí člověka s přírodou k zajištění nesmrtelnosti; pomocí meditací, vzděláváním, neholdovat marné snaze

21. Platónovo pojetí idejí+ 2 díla

- Idea = základní vzor, nevyčerpatelný, nedělitelný, nekonečný, předcházející materiálním věcem, mimo reálný čas a prostor v samostatném nepozemském světě. Zatmco věci lze zničit, ideu ne. Pro jsoucno je špatné, že je ohroženo zánikem, největším dobrem pro jsoucno je být -> Idea, jako trvalá, je tak nejvyšším dobrem. Každé jsoucno je svou podstatou blízké své idei. Čím blíže jí je, tím je lepší a tím pádem krásné. Zde se propojuje Platónovo pojetí Ideje s estetikou

Dialogy: Obrana Sokratova, Ménon (o podstatě poznávání)

22. hypostazované bytí v novoplatonismu

- jedná se o poslední velký systém filozofie antiky. Být, znamená být sjednocen, čím je více něco jednotné, tím více je (Teorie mnohosti překračující celek)

- představitelé: Ammónios Sakkás, Plótínos

23. Aristotelova nauka o látce a tvaru + 2 díla

-Díla: Organon : o logice, Logika: dodržování pravidel správného vyjadřování a usuzování a teoretická reflexe takovýchto pravidel, Poetika, Metafyzika, Fyzika….

• Podstata všeho jsoucího spočívá v syntéze hýlé a morfé. Hýlé je to, co dostává tvar (morfé), tvaru se nabízí a přijímá jej (Dynamis), morfé je Energía - uskutečnění možnosti
  Hýlé = látka, jedna z podstat všeho jsoucna
  Morfé = tvar

• Příčiny k obsáhnutí celku – 4 principy jsoucna: látková, tvarová, účinná a účelová. Nehybný princip, první hybatel – THEOS, jako odpověď na otázky po první účinné příčině a po posledním účelu. Pojmové nástroje, tzv. případky – 10 kategorií k popisu jsoucen: podstata, kvantita, kvalita, vztah, místo, čas, poloha, vlastnictví, činnost, trpnost.

• Hýlé – látka

• Morfé – tvar

24. Augustinus Aurelius a jeho pojetí času +1 dílo

- A. Aurelius přijímá lineární pojetí času, odvrací se od cyklického pojetí
Považuje dějiny za realizaci božího plánu - počínaje stvořením, konče druhým příchodem Krista.
Dějinný vývoj spočívá v neustálém sváru mezi dvěma obcemi.