POL112 Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Je třeba rozlišovat kritiku konkrétní ideologie nebo směru, protože vede k sobectví, úpadku apod., nebo kritiku ideologického myšlení o politice jako takové (marxismus – jedna z nejúspěšnějších ideologií, přichází s jednou z nejzásadnějších kritik ideologií – snaha prosadit pravdu v ideologickém boji s ostatními ideologiemi – je třeba bojovat ideologicky, až ideologie porazíme, nastoupí pravda)
Ideologie jsou součástí ideologie a vždy byly – dokážou mobilizovat masy
Několik vln konce ideologií – ve 20. století: ideologie jsou k ničemu, už nebudou ničím užitečné (nacismus, komunismus)
Vzestup scientistů – behavioralismus a empirické sociální vědy – když poznáme zákony popisující lidské jednání, bude možno organizovat lidi na základě vědy
Logický pozitivismus a postavení normativního myšlení o politice na úroveň emocí či estetiky
Poválečný společenský konsensus na welfare state – politika se bude týkat ladění dílčích parametrů, jinak se není v zásadě o čem bavit; dříve polarizované politické pozice se sblížily
V 70. letech nástup nové pravice (USA, UK) – politická reakce na krach a neudržitelnost welfare state
Fukuyama – teze o konci dějin a vítězství liberální kapitalistické demokracie
Když padnul komunismus a socialismus, jakožto alternativa vůči západnímu liberalismu, není žádná bitva, která by se měla odehrát, definitivně zvítězila Západní demokracie, není žádný relevantní protivník a končí dějiny, které byly chápány (Hegelovec) jako souboj idejí
Teze o konci ideologií se stává ideologií sama o sobě
Liberalismus, 26. 2.
Gray, J.: Liberalismus
Evropa 19. století a zejména VB může být považována za příklad liberální civilizace – minimální zásah státu do života občanů (daně, vojna, vycestování, …)
Chybí dvě strany
J. S. Mill – On Government – racionalistická obhajoba demokracie
Blíž klasickému liberalismu než Bentham
On Liberty
Utilitarianism – utilitaristická etika; požitky mají různou sílu
Principles of Political Economy – rozdělení mezi výrobou a rozdělováním – distribuční opatření jsou považována za otázku společenské volby (v rozporu s klasickým liberalismem)
Odklon od klasického liberalismu a spříznění s fabiánskými mysliteli
Završuje tak roztržku v liberálním myšlení mezi Jamesem Millem a Bentahmem, vytváří myšlenkový systém, který legitimizuje intervencionistické a etatistické tendence, které po 19. století sílí
Neliberálním směrem později Milla vedl francouzský pozitivismus, zejména Comte
Webbovi – konstruktivistický utilitarismus – podpora sociálního inženýrství v Sovětském svazu
Klasické liberální myšlení převažuje v Anglii za Milla i po něm
Laissez faire obhajuje i Herbert Spencer – Social Statics, Principles of Ethics
Za života přehlížen