POL112 Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Co ale znamená být svobodný?
Berlin – negativní a pozitivní svoboda
Rozum
Obhajoba svobody souvisí s vírou v rozum – liberalismus je produktem osvícenství, jeho hlavním tématem byla přání vymanit lidstvo z pouta pověr a nevědomosti a zahájit věk rozumu
Rousseau, Kant, Smith, Bentham
Osvícenský racionalismus – posiluje víru liberalismu v jednotlivce a svobodu – lidé jsou racionální a myslící tvorové, jsou schopni definovat a sledovat své nejlepší zájmy
Jednotlivci nejsou neomylní, víra v rozum ale přináší předpojatost vůči paternalismu, který brání jedincům činit morální rozhodnutí a poučit se ze svých chyb
Pohlížení na lidské dějiny z hlediska pokroku – vědecké poznání pomáhá lidem měnit svět k lepšímu
Urovnávání konfliktů diskuzí
Spravedlnost
Každému se dává, co mu náleží – morální soud týkající se distribucí odměn a trestů
Sociální spravedlnost – distribuce materiálních odměn a statků
Existují různé druhy rovnosti: z individualismu vyplývá požadavek zásadní rovnosti – lidé se rodí rovní a mají stejnou morální hodnotu (vtěleno do přirozených práv); více než formální rovnost – jednotlivci by měli mít též formální společenské postavení, co se distribuce práv a nároků týče (proti společenským privilegiím), liberalismus je slepý vůči rozdílům; rovnost příležitostí – každý má stejnou šanci stoupat či klesat ve společnosti
Víra v meritokracii – nerovné bohatství odráží pouze nerovnou distribuci talentu a schopností, taková společnost je sociálně spravedlivá, jelikož se jednotlivci neposuzují podle pohlaví, barvy pleti a náboženského přesvědčení, ale podle nadání a pracovitosti
X moderní liberálové – sociální spravedlivost předpokládá víru v jistou míru sociální rovnosti – Rawls a incentivy
Tolerance
Ochota akceptovat a vychvalovat sociální, kulturní a morální rozmanitost
Pluralismus hodnot
Tolerance jako etický ideál a společenský princip: vyjadřuje cíl autonomie osobnosti a vytyčuje soustavu pravidel, jak by se k sobě měli lidé chovat
Mill, Locke – náboženská svoboda
Liberalismus, stát a demokracie
Liberální stát
Vyvážená a tolerantní společnost nevznikne ze svobodného jednání jednotlivců a dobrovolných sdružení spontánně a sama od sebe X anarchisté
Svobodní jedinci by mohli chtít ostatní vykořisťovat, bylo-li by to v jejich zájmu
Ochranou člověku před druhými může být jenom stát, schopny omezit všechny jednotlivce stejně
Svoboda existuje v rámci práva – kde není právo, není svoboda – Locke
Teorie společenské smlouvy rozvíjeny od 17. století, vysvětlují povinnosti jednotlivce vůči státu
Jak vypadá život před ustavením vlády v bezstátní společnosti
Obětování části svobody pro vytvoření právního řádu, jinak by byly jejich životy v neustálém ohrožení