POL112 Zápisky

Rozšíření volební práva na všechny krom negramotných

Negativní x pozitivní svoboda

• Základem rozdělení moderního a klasického liberalismu

Klasický liberalismus: založen na principech negativní svobody, první myšlenkový proud liberalismu

• Dominoval liberálnímu myšlení do poloviny 19. století nebo začátku 20.

• Egoistický individualismus, na lidi pohlíženo jako na samostatné jednotky racionálně sledující vlastní zájmy společnost chápána atomisticky

• Stát chápán jako nutné zlo – vnucuje kolektivní vůli a omezuje svobodu jednotlivce, ospravedlnitelný stát je pouze minimální stát

• Čerpá z teorie přirozených práv: jsou člověku dána přírodou nebo Bohem (lidská práva)

• Ekonomický liberalismus – spojen s vypracováním klasických ekonomických teorií Smitha a Ricarda

  • Smith – trh je samoregulující organismus, neviditelná ruka trhu

  • Doktrína laissez-faire

• Sociální darwinismus – ospravedlnění důrazu na individualismus každého člověka převedením Darwinovy evoluční teorie

Moderní liberalismus

• Liberalismus 20. století

• Založen na principech pozitivní svobody

• Důsledkem kapitalismu a industrializace – v důsledku industrializace někteří bohatli a jiní chudli, společenská rovnost na ústupu reakce na špatnou situaci proletariátu, který trpěl

• Myšlenky ekonomického liberalismu a individualismu se octly pod velkým tlakem

• Minimální stát nedokázal napravovat nespraveldnosti a nerovnosti, prosazování intervenující stát

• Za otce se považuje J S Mill (O Svobodě), zastává hodnoty klasického i moderního liberalismu

• Průkopníkem pozitivní svobody T H Green, odmítá pojetí jednotlivce jako sobeckých maximalizátorů užitku, jedinec má povinnosti v individuální a sociální rovině vůči ostatním

  • Greenovy myšlenky charakterizovány jako liberální socialismus

• Stát má jednotlivci pomáhat realizovat jeho pozitivní svobodu – welfare state během 20. století

  • Sociální liberalismus a stát obhajován s odkazem na rovnost příležitostí – jednotlivci znevýhodněni různou sociální situací

• V polovině 20. století se objevuje sociálně demokratický liberalismus s odkazem na učení Rawlse

  • Závoj nevědomosti princip spravedlnosti (2)

• Keynesiánství – státem řízená ekonomika, preference státního intervencionismu

Liberální nacionalismus

• Sebeurčení národů namísto jednotlivce, velký vliv Rousseaua

• V 19. století

• Národy stejně jako jednotlivci jsou si rovny, oba mají pravidlo na sebeurčení

• Vytvoření světa nezávislých národních států – hranice vládnutí by se měly krýt s hranicemi národa

Libertarianismus

• Pokračování klasického liberalismu, ve 20. století nahrazen moderním sociálním liberalismem

• Obhajoba volného trhu a minimálního státu

• Anarchokapitalismus – jeden ze subtypů libertarianismu, odmítá existenci jakéhokoli státu, protože každý stát má tendenci narůstat a zvětšovat vliv na ekonomiku, všechna práva odvozena z vlastnických práv (právo na život – vlastním sám sebe) – Rothbard