POL112 Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ochota obhajovat rostoucí sílu státu intervenujícího
Klasičtí liberálové tvrdí, že se moderní liberálové naprosto rozešli s principy liberalismu, zřekli se individualismu a přiklonili ke kolektivismu
Příznačné ideje: individualita, pozitivní svoboda, sociální liberalismus, řízená ekonomika
Individualita
J. S. Mill staví most mezi starým a novým liberalismem, jeho ideje míří zpět k 19. století i kupředu ke dvacátému
O Svobodě
Nezbytná podmínka svobody je vláda nad sebou samým, svým tělem a svou myslí – nepřítomnost omezení vůči chování člověka, jen tak člověk dospěje k seberealizaci
Hodnota svobody tkví v tom, že jednotlivcům umožňuje rozvíjet se, nabývat dovednosti, zručnosti a znalosti
Vývojový model individualismu, který podporuje lidský rozkvět než holé uspokojování zájmů
Pozitivní svoboda
Green, Hobhouse, Hobson – koncem 19. století, generace nových liberálů
Green – neomezená honba za ziskem přivádí nové formy bídy a nespravedlnost, odmítá pojetí lidí jako maximalizátorů užitku a předkládá nový pohled na lidskou přirozenost – jednotlivci chovají vůči druhému sympatie a jsou schopni altruismu; jednotlivec má povinnosti nejen individuální, ale i sociální socialistický liberalismus
Greenovo zpochybnění liberálního pojetí svobody – negativní svoboda odstraňuje omezení jednotlivce zvnějšku, tím mu dává individuální svobodnou volbu, u podniků ale vede k tomu, že mohou vykořisťovat jiné – svobodná volba na trhu je jako koncepce svobody jednotlivce nedostačující
Idea pozitivní svobody – schopnost rozvíjet svou individualitu a dosahovat jí – součást rozvoje jedincova potenciálu; svobodu mohou ohrožovat i sociální nerovnosti
Přehodnocení pohledu na stát – má ekonomické a sociální povinnosti
Sociální liberalismus
20. století – sociální stát
Snaha o zvýšení výkonnosti pracovní síly skrze péči o ni
Voličský tlak dělnictva, které konečně získalo volební právo
Dílo Johna Rawlse – sociálnědemokratický liberalismus
Podpora relativní sociální rovnosti
Obhajoba přerozdělování a sociální péče
Incentivy
Řízení ekonomiky
Zajištění prosperity skrze řízení ekonomik
Keynesiánství, odmítnutí laissez-faire
Selhání volného trhu ve 30. letech
Vládní výdaje jsou injekcí pro poptávku, daně jsou stažením se z ekonomiky – snižují poptávku a regulují ekonomickou aktivitu
Přednáška
Utvářel západní politickou tradici, řada autorů ztotožňuje liberalismus se západní civilizací
Liber – lidé, kteří nebyli nevolníky nebo otroky (latinské slovo); otevřenost a nepředpojatost, ideje svobody a vlastního rozhodování
Liberalismus jako označování vlastního politického stanoviska používáno od 19. století
Ideologie liberalismu je produktem doby, v níž se zhroutil feudalismus a vyjadřovala tak zájmy nově vznikající střední třídy
Liberálové se staví proti absolutní monarchii a tzv. božskému právu králů – v 19. století už kritizoval Marx, liberalismus nefetišizoval vztahy mezi lidmi, ale fetišizoval vztahy mezi věcmi (někteří lidé předem určení k vykonávání určitých funkcí); liberalismus znehodnocoval pojem lidské práce, hodnotu věcí pak přidával věcem samotným – zbožní fetišizace
Jednotlivec: jedna z ústředních hodnot liberalismu, v jeho jádru je totiž důraz na individuum jako takové
Liberálové mají přání vybudovat společnost, v níž by jednotlivci mohli prosazovat své zájmy, aniž by je v tom omezoval stát
Za feudalismu se na lidi hledí jako na členy sociálních skupin, zájmy a identita definována příslušnictvím k sociální třídě
Začátek konce období, kdy byl život jednotlivců definován tradicemi
Každý jednotlivec má svou přirozenou cenu teorie přirozených práv; sociální skupina nemůže být upřednostněna před jednotlivcem
Ústí do společenského atomismu, kdy společnost v klasickém liberalismu neexistuje
Jedinci definováni jako sobečtí a egoističtí tvorové; později egoismus mírněn smyslem pro sociální odpovědnost